§ 9 Vyhláška o úplném znění trestního zákona – Krajní nouze
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 9 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 1/1957 říká, že jednání, které by jinak bylo trestné, není trestným činem, pokud jím někdo odvrací přímo hrozící nebezpečí a splní přitom dvě podmínky: způsobená škoda je menší než hrozící a nebezpečí nebylo možné odvrátit jinak.
§ 9 Krajní nouze
(1) Jednání jinak trestné, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící lidově demokratické republice, její socialistické výstavbě, zájmům pracujícího lidu nebo jednotlivci, není trestným činem, jestliže
a) způsobená škoda je menší než ta, která hrozila, a
b) nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak.
(2) Nejde o krajní nouzi podle odstavce 1, jestliže ten, komu nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet.
Výklad
Stručně
Paragraf 9 vyhlášky 1/1957 říká, že jednání, které by jinak bylo trestné, není trestným činem, pokud jím někdo odvrací přímo hrozící nebezpečí a splní přitom dvě podmínky: způsobená škoda je menší než hrozící a nebezpečí nebylo možné odvrátit jinak.
Co to znamená v praxi
Pokud se někdo dopustí činu, který by byl za normálních okolností trestný, ale učiní tak proto, aby odvrátil bezprostřední hrozbu, může být jeho jednání posouzeno jako krajní nouze a nebude trestán.
Pro uznání krajní nouze je klíčové, aby škoda, kterou jednáním způsobil, byla menší než ta, která hrozila, a aby neexistovala jiná možnost, jak nebezpečí odvrátit.
O krajní nouzi se nejedná, pokud osoba, které nebezpečí hrozilo, měla povinnost toto nebezpečí snášet.
Na co si dát pozor
Je nutné posoudit poměr mezi způsobenou škodou a hrozící škodou – způsobená škoda musí být vždy menší.
Musí být prokázáno, že neexistovala žádná jiná, mírnější cesta k odvrácení nebezpečí.
Osoba, které nebezpečí hrozilo, nesmí mít povinnost toto nebezpečí snášet.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.