§ 118a Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů · 1/2002 Sb. · § 118a · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 118a zákona 1/2002 upravuje situace, kdy celní úřad při kontrole předpokládá vyšší celní dluh, než deklarant uvedl, nebo má pochybnosti o zákazu či omezení dovozu zboží.
§ 118a (1) Pokud má celní úřad důvodně za to, že by podle výsledku provedené kontroly mohla být výše celního dluhu vyšší než výše celního dluhu stanovená podle údajů uvedených v přijatém celním prohlášení, zajistí deklarant celní dluh ve výši rozdílu mezi výší celního dluhu stanoveného podle údajů uvedených v přijatém celním prohlášení a výší celního dluhu, která by mohla skutečně vzniknout, a celní úřad zboží propustí do navrženého režimu. Deklarant však může požadovat, aby namísto zajištění celního dluhu bylo vyměřeno clo ve výši stanovené celním úřadem. (2) Postupoval-li celní úřad podle ustanovení odstavce 1 věty první a podle výsledku provedené kontroly má být vyměřeno clo v částce vyšší, než byla vyměřena, vyměří celní úřad clo ve výši tohoto rozdílu dodatečným platebním výměrem. (3) Má-li celní úřad pochybnost o tom, že se na předmětné zboží nevztahuje zákaz nebo omezení dovozu, a tato pochybnost může být odstraněna pouze tehdy, až budou známy výsledky prováděných kontrol, nesmí být předmětné zboží propuštěno do volného oběhu.“. 125. V § 122 písm. a) se na konci bodů 1 a 2 slovo „nebo“ zrušuje. 126. § 123 se zrušuje. 127. V § 124 odst. 1 se slovo „úřad“ nahrazuje slovem „orgán“. 128. V § 124 odst. 1 písm. a) se slova „(§ 105 odst. 5)“ nahrazují slovy „(§ 105 odst. 11)“ a za slovo „doklady“ se doplňují slova „(dále jen „neúplné celní prohlášení“)“. 129. V § 124 odst. 1 písmeno c) zní: „c) bylo zboží elektronicky zapsáno deklarantem do jeho evidence a propuštěno do navrženého celního režimu, nebo byl režim ukončen, bez jeho předložení celnímu úřadu (dále jen „místní řízení“),“. 130. V § 124 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) deklarant si podle dokladů vztahujících se k dováženému zboží sám vyměřil clo a toto zaslal na účet příslušného celního úřadu.“. 131. V § 124 odstavce 2, 3 a 4 znějí: „(2) Celní prohlášení podle odstavce 1 písm. a), obchodní nebo administrativní doklad podle odstavce 1 písm. b) a zápis do evidence deklaranta podle odstavce 1 písm. c) musí obsahovat údaje nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace. Zápis do evidence deklaranta musí obsahovat datum zápisu do této evidence. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je deklarant povinen následně, ve lhůtě stanovené celním úřadem, doplnit chybějící údaje nebo doklady v dodatečném celním prohlášení. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou, které údaje se považují za nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace, formu a obsah dodatečného celního prohlášení. Dodatečné celní prohlášení lze podat jen na tiskopise, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou, případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která musí obsahovat všechny předepsané náležitosti.“. 132. V § 125 se na konci doplňuje tato věta: „V případě zápisu do evidence deklaranta se tento zápis považuje za přijetí celního prohlášení.“. 133. V § 126 se slova „prostřednictvím zařízení na zpracování a přenos údajů“ nahrazují slovem „elektronicky“. 134. § 127 včetně poznámky pod čarou č. 8c) zní:

Výklad

Stručně

Paragraf 118a zákona 1/2002 upravuje situace, kdy celní úřad při kontrole předpokládá vyšší celní dluh, než deklarant uvedl, nebo má pochybnosti o zákazu či omezení dovozu zboží.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.