§ 260b Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů · 1/2002 Sb. · § 260b · Daňové a finanční právo

Stručně: Paragraf 260b stanovuje lhůty, ve kterých musí celní orgán rozhodnout o žádostech týkajících se povolení ručitele nebo užívání záruky v celním řízení, a povinnost informovat žadatele o případném prodloužení těchto lhůt.

§ 260b Celní orgán je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2 rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu). Nemůže-li celní orgán rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit.

Výklad

Stručně

Paragraf 260b stanovuje lhůty, ve kterých musí celní orgán rozhodnout o žádostech týkajících se povolení ručitele nebo užívání záruky v celním řízení, a povinnost informovat žadatele o případném prodloužení těchto lhůt.

Co to znamená v praxi

Celní orgán má standardně 60 dnů na rozhodnutí o žádosti týkající se povolení ručitele nebo užívání globální záruky.
Ve složitějších případech se tato lhůta prodlužuje na 90 dnů.
Pokud ani v 90denní lhůtě nelze rozhodnout, může odvolací orgán (orgán rozhodující o rozkladu) tuto lhůtu přiměřeně prodloužit.
Pokud celní orgán nemůže rozhodnout v základní (60denní) nebo prodloužené (90denní) lhůtě, musí o tom žadatele informovat, uvést důvody prodlení a sdělit konečnou lhůtu pro vydání rozhodnutí.

Na co si dát pozor

Žadatel by měl být informován o důvodech prodlení a konečné lhůtě, pokud celní orgán nestihne rozhodnout v zákonných lhůtách.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.