§ 30 Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · § 30 · Správní právo
Stručně: Paragraf 30 zákona 100/1970 stanovuje lhůty pro uložení kázeňského trestu, upravuje zánik účinků kázeňského trestu a řeší dopady trestu snížení hodnosti a povinnost nahradit způsobenou škodu.
§ 30
(1) Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto šetření.
(2) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný náčelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčelník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nejdříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení, a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný záslužný čin.
(3) Doba, na kterou byl příslušníku uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti [§ 10 odst. 1 písm. b)].
(4) Uložením kázeňského trestu není příslušník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou kázeňským přestupkem způsobil.
Výklad
Stručně
Paragraf 30 zákona 100/1970 stanovuje lhůty pro uložení kázeňského trestu, upravuje zánik účinků kázeňského trestu a řeší dopady trestu snížení hodnosti a povinnost nahradit způsobenou škodu.
Co to znamená v praxi
Kázeňský trest nelze uložit okamžitě, ale nejdříve den po spáchání přestupku a nejpozději do 30 dnů od zjištění přestupku nadřízeným, přičemž absolutní lhůta je jeden rok od spáchání.
Pokud se příslušník po dobu jednoho roku od potrestání nedopustí dalšího kázeňského přestupku, pohlíží se na něj, jako by trest nikdy nedostal.
Nadřízený může zrušit účinky trestu i dříve než za rok, pokud si to příslušník zaslouží svým chováním a výkonem služby; u trestu snížení hodnosti je to možné jen výjimečně, nejdříve po šesti měsících a za mimořádný záslužný čin.
Uložení kázeňského trestu nezbavuje příslušníka povinnosti uhradit škodu, kterou svým jednáním způsobil.
Na co si dát pozor
Lhůty pro uložení kázeňského trestu jsou striktní a jejich nedodržení může vést k nemožnosti trest uložit.
Trest snížení hodnosti má dodatečný dopad na zápočet doby služby do výsluhy let v hodnosti.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.