§ 17 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)

Stručně

Paragraf 17 zákona 101/1963 definuje, co se považuje za příslušenství věci a pohledávky, a stanoví pravidlo, že právní účinky týkající se hlavní věci se v pochybnostech vztahují i na její příslušenství.

Co to znamená v praxi

• Pokud není smluveno jinak, příslušenstvím věci jsou ty věci, které patří stejnému vlastníkovi jako hlavní věc a jsou určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.
• Příslušenství neztrácí svou povahu, i když je dočasně odděleno od hlavní věci.
• U pohledávek se za příslušenství považují úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.
• Pokud vzniknou pochybnosti, platí, že právní účinky, které se týkají hlavní věci, se vztahují i na její příslušenství.

Na co si dát pozor

• Definice příslušenství věci je dispozitivní, což znamená, že smluvní strany si mohou sjednat něco jiného.
• Je důležité rozlišovat mezi příslušenstvím věci a součástí věci, neboť pro ně platí odlišná pravidla (§ 16).
• Při sjednávání smluv je vhodné jasně vymezit, co je považováno za příslušenství, aby se předešlo pochybnostem o právních účincích.