§ 170 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)

Stručně

Paragraf 170 zákona 101/1963 stanoví, že pokud zástavní právo nebylo řádně zřízeno odevzdáním, označením, uschováním věci nebo zápisem, nemůže zástavní věřitel uplatnit toto právo vůči třetí osobě, ledaže tato třetí osoba o existenci zástavního práva věděla.

Co to znamená v praxi

• Pokud zástavní věřitel nedodrží postupy pro zřízení zástavního práva (např. odevzdání věci, její označení, uschování u třetí osoby nebo zápis), riskuje, že jeho zástavní právo nebude účinné vůči jiným osobám.
• Třetí osoba, která o zástavním právu nevěděla a nabude k věci práva, nebude zástavním právem vázána.
• Výjimkou je situace, kdy třetí osoba o zástavním právu prokazatelně věděla; v takovém případě je zástavní právo vůči ní účinné i přes nedodržení formálních požadavků.

Na co si dát pozor

• Zástavní věřitel by měl vždy dbát na řádné a prokazatelné zřízení zástavního práva podle § 169, aby si zajistil jeho účinnost vůči všem.
• Třetí osoby by si měly ověřit, zda věc, kterou nabývají, není zatížena zástavním právem, aby se vyhnuly případným sporům.