§ 174 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)

Stručně

Paragraf 174 zákona 101/1963 upravuje způsoby, jakými může zástavní věřitel prodat zastavenou věc, aby uspokojil svou pohledávku, pokud dlužník nezaplatil.

Co to znamená v praxi

• Zástavní věřitel, kterému dlužník nezaplatil, může požádat příslušný orgán (např. soud) o prodej zastavené věci.
• Pokud má zástavní věřitel zastavenou věc u sebe a bylo to s dlužníkem písemně dohodnuto, může ji sám prodat ve veřejné dražbě.
• Jestliže má zastavená věc úředně stanovenou cenu, může ji zástavní věřitel prodat za tuto cenu i jiným způsobem než dražbou, pokud ji má u sebe a bylo to písemně ujednáno.
• Před prodejem zástavy je zástavní věřitel povinen bez odkladu informovat jak zástavce (toho, kdo věc zastavil), tak dlužníka o svém záměru prodat zástavu.

Na co si dát pozor

• Prodej zástavy samotným zástavním věřitelem (bez orgánu) je možný jen tehdy, pokud má věřitel zástavu u sebe a bylo to písemně ujednáno.
• Při prodeji zástavy samotným věřitelem je nutné dodržet povinnost informovat zástavce i dlužníka o zamýšleném prodeji.
• Pokud má zástava úředně stanovenou cenu, může být prodána i jinak než dražbou, ale pouze za tuto úředně stanovenou cenu.