§ 196 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)

Stručně

Paragraf 196 stanovuje, že ručení je obecně platné pouze pro platný závazek dlužníka, ale připouští výjimky, kdy je ručení platné i pro neplatný závazek dlužníka, pokud je neplatnost způsobena specifickými důvody.

Co to znamená v praxi

• Ručení může být sjednáno i pro závazky, které teprve vzniknou v budoucnu, nebo pro závazky, jejichž vznik je závislý na splnění určité podmínky.
• I když je dlužníkův závazek neplatný, ručení může být přesto platné, pokud je neplatnost způsobena tím, že dlužník neměl způsobilost brát na sebe závazky (např. nebyl plnoletý nebo neměl oprávnění jednat).
• Ručení je platné i v případě, že dlužníkův závazek je neplatný kvůli nedodržení předepsané formy právního úkonu (např. nebyla dodržena písemná forma, kde byla vyžadována).
• Pokud dlužník jednal v omylu a ručitel o tomto omylu věděl nebo musel vědět v době, kdy se k ručení zavázal, je ručení platné i přes neplatnost dlužníkova závazku.

Na co si dát pozor

• Ručitel by si měl být vědom toho, že jeho ručení může být platné i v situacích, kdy by se dlužník mohl bránit neplatností svého závazku.
• Při sjednávání ručení je důležité zvážit, zda se ručení vztahuje i na budoucí nebo podmíněné závazky, a jaké jsou případné důvody neplatnosti dlužníkova závazku.