§ 260 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)

Stručně

Paragraf 260 zákona 101/1963 stanoví, že omyl ohledně sporných či pochybných skutečností nečiní narovnání neplatným, ledaže byl omyl vyvolán lstí jedné ze stran, a že narovnání uzavřené v dobré víře zůstává platné, i když se později ukáže, že jedna ze stran neměla pohledávku.

Co to znamená v praxi

• Narovnání (dohoda, kterou si strany upraví sporné nebo pochybné pohledávky a závazky) je obecně platné, i když se jedna ze stran mýlila v tom, co bylo předmětem sporu nebo pochybností.
• Výjimkou z pravidla o platnosti narovnání navzdory omylu je situace, kdy omyl jedné strany vyvolala druhá strana lstí. V takovém případě by narovnání mohlo být neplatné.
• Narovnání uzavřené v dobré víře zůstává platné, i když se dodatečně zjistí, že jedna ze stran ve skutečnosti neměla pohledávku, o které se narovnávalo. To znamená, že narovnání má silnou právní závaznost.

Na co si dát pozor

• Pokud se domníváte, že váš omyl při narovnání byl vyvolán lstí druhé strany, může to být důvod pro zpochybnění platnosti narovnání.
• Při uzavírání narovnání je důležité jednat v dobré víře, protože i kdyby se později ukázalo, že jedna ze stran neměla nárok, narovnání zůstane platné.