§ 269 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · § 269 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 269 zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku upravuje, jaké nároky může dlužník započíst (kompenzovat) v situaci, kdy byl původní nárok převeden (postoupen) na více osob po sobě.
§ 269
Byl-li nárok převeden postupně na několik osob, může dlužník započíst toliko nárok, který měl v době prvého převodu za prvým věřitelem, jakož i svůj nárok, který má za věřitelem posledním.
Výklad
Stručně
Paragraf 269 zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku upravuje, jaké nároky může dlužník započíst (kompenzovat) v situaci, kdy byl původní nárok převeden (postoupen) na více osob po sobě.
Co to znamená v praxi
Dlužník může započíst pouze svůj nárok, který měl vůči původnímu věřiteli v době prvního převodu nároku.
Dále může dlužník započíst svůj nárok, který má vůči aktuálnímu (poslednímu) věřiteli.
To znamená, že dlužník nemůže započíst nároky, které vznikly vůči předchozím věřitelům (mezi prvním a posledním), pokud tyto nároky nevznikly již v době prvního převodu.
Na co si dát pozor
Dlužník by si měl ověřit, kdy došlo k prvnímu převodu nároku, aby věděl, jaké své nároky může vůči původnímu věřiteli započíst.
Je důležité rozlišovat mezi nároky vůči prvnímu věřiteli (v době prvního převodu) a nároky vůči poslednímu věřiteli.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.