§ 466 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu)
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · § 466 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 466 zákona 101/1963 stanoví, že pokud smlouva o skladování neuvádí dobu, na kterou je sjednána, považuje se za sjednanou na dobu neurčitou a její platnost končí vyzvednutím věci ukladatelem.
§ 466
Není-li uvedena lhůta, na kterou se sjednává smlouva o skladování, má se za to, že věc má být uskladněna po dobu neurčitou. V tomto případě platnost smlouvy končí vyzvednutím věci ukladatelem.
Výklad
Stručně
Paragraf 466 zákona 101/1963 stanoví, že pokud smlouva o skladování neuvádí dobu, na kterou je sjednána, považuje se za sjednanou na dobu neurčitou a její platnost končí vyzvednutím věci ukladatelem.
Co to znamená v praxi
Pokud ve smlouvě o skladování není specifikována délka trvání, automaticky se předpokládá, že věc bude skladována po neomezenou dobu.
Smlouva o skladování na dobu neurčitou zůstává platná, dokud ukladatel (ten, kdo věc uskladnil) věc nevyzvedne.
Ukladatel má tedy flexibilitu ohledně doby, po kterou bude věc skladována, aniž by musel řešit prodlužování smlouvy.
Na co si dát pozor
Přestože je smlouva na dobu neurčitou, ukladatel by měl mít na paměti povinnost platit skladné, jak vyplývá z § 465, a případné důsledky nevyzvednutí věci, které řeší § 468.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.