§ 469 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) – Svěření věci třetí osobě

Stručně

Paragraf 469 zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku stanoví, že skladovatel má ze zákona zástavní právo na věci, které u něj jsou uloženy, a to k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy o skladování.

Co to znamená v praxi

• Skladovatel může zadržet uložené věci, dokud mu ukladatel nezaplatí za skladování nebo jiné související služby.
• Toto zástavní právo vzniká skladovateli automaticky ze zákona, není potřeba žádná další dohoda nebo zápis.
• Zástavní právo slouží jako záruka pro skladovatele, že dostane zaplaceno za své služby.

Na co si dát pozor

• Zástavní právo se vztahuje pouze na nároky, které plynou ze smlouvy o skladování.
• Skladovatel nemůže zástavní právo uplatnit na jiné dluhy ukladatele, které nesouvisí se skladováním.