§ 470 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) – Svěření věci třetí osobě
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · § 470 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 470 zákona 101/1963 definuje smlouvu, kde dvě nebo více osob (ukladatelé) svěří spornou věc třetí osobě, která se zaváže ji vydat té straně, v jejíž prospěch bude spor vyřešen.
§ 470 Svěření věci třetí osobě
Smlouvou o svěření věci třetí osobě zavazují se dvě nebo více osob (ukladatelé) svěřit věc, o niž je mezi nimi spor, osobě třetí a ta se vůči nim zavazuje, že vydá věc osobě, v jejíž prospěch bude spor vyřešen.
Výklad
Stručně
Paragraf 470 zákona 101/1963 definuje smlouvu, kde dvě nebo více osob (ukladatelé) svěří spornou věc třetí osobě, která se zaváže ji vydat té straně, v jejíž prospěch bude spor vyřešen.
Co to znamená v praxi
Tato smlouva slouží k dočasnému uložení věci, o kterou se vede spor, u nestranné třetí strany.
Třetí osoba, která věc přijímá, má povinnost ji uchovat a vydat ji až poté, co bude spor mezi ukladateli vyřešen.
Cílem je zajistit, aby sporná věc nebyla poškozena, zcizena nebo jinak znehodnocena během trvání sporu.
Na co si dát pozor
Je klíčové jasně definovat, kdo je "třetí osoba" a jaké jsou její povinnosti.
Smlouva by měla specifikovat, jakým způsobem bude "spor vyřešen", aby bylo zřejmé, komu má být věc vydána.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.