§ 125 Zákon o sociálním zabezpečení – Úprava nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací
Stručně: Paragraf 125 zákona č. 101/1964 Sb. upravuje, jak se zacházejí nároky na zvýšení důchodů, které vznikly před rokem 1950 v rámci dřívějšího penzijního zaopatření, a to v závislosti na datu vzniku nároku na důchod a celkové výši vyplácených částek.
§ 125 Úprava nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací
(1) Nároky získané v dřívějším veřejném penzijním zaopatření ke dni 31. března 1950 na zvýšení důchodů podle § 3 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 113/1950 Sb., § 3 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 114/1950 Sb. a § 7 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 115/1950 Sb. se u důchodů, na něž vznikl nárok před 1. červencem 1964, zachovávají v dosavadní výši, jestliže spolu s důchodem z důchodového zabezpečení, k němuž náležejí, nepřesahují částku 1000 Kčs měsíčně; přesahují-li tuto částku, zachovávají se až do částky 100 Kčs měsíčně, úhrn důchodu a tohoto zvýšení se však touto úpravou nesmí snížit pod částku 1000 Kčs měsíčně.
(2) Vznikne-li nárok na starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení po 30. červnu 1964, zachovávají se nároky na zvýšení důchodu podle předchozího odstavce, jestliže úhrn důchodu a zvýšení nepřesahuje částku 1000 Kčs měsíčně, nejvýše však do výše 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku (§ 13 odst. 4 a § 23 odst. 4); přesahuje-li tento úhrn částku 1000 Kčs měsíčně, zachovávají se až do částky 100 Kčs měsíčně, nejvýše však do výše 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku. Ustanovení § 18 odst. 1 a 4 a § 28 odst. 1 a 3 platí obdobně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též o důchodech z penzijního nadlepšení a o příplatcích k důchodům z důchodového zabezpečení vzniklých ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací.
(4) Náleží-li oprávněnému více nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací podle předchozích odstavců, platí jejich ustanovení o úhrnu těchto nároků.
(5) Zvýšení důchodu podle odstavců 1 a 2, důchod z penzijního nadlepšení a příplatek k důchodu podle odstavce 3 se slučují s důchodem z důchodového zabezpečení a považují se za tento důchod.
Výklad
Stručně
Paragraf 125 zákona č. 101/1964 Sb. upravuje, jak se zacházejí nároky na zvýšení důchodů, které vznikly před rokem 1950 v rámci dřívějšího penzijního zaopatření, a to v závislosti na datu vzniku nároku na důchod a celkové výši vyplácených částek.
Co to znamená v praxi
Pokud nárok na důchod vznikl před 1. červencem 1964, původní zvýšení se zachová v dosavadní výši, pokud celkový důchod nepřesáhne 1000 Kčs měsíčně; při překročení této částky se zachová zvýšení do 100 Kčs, ale celkový důchod nesmí klesnout pod 1000 Kčs.
Pokud nárok na důchod vznikl po 30. červnu 1964, zvýšení se zachová, pokud celkový důchod nepřesáhne 1000 Kčs měsíčně, a to maximálně do 70 % nebo 60 % průměrného měsíčního výdělku. Při překročení 1000 Kčs se zvýšení zachová do 100 Kčs, opět s omezením na 70 % nebo 60 % průměrného měsíčního výdělku.
Pravidla se vztahují i na důchody z penzijního nadlepšení a příplatky k důchodům z rozpočtových a hospodářských organizací.
Více takových nároků se posuzuje dohromady jako úhrn.
Na co si dát pozor
Ustanovení se týkají velmi specifických nároků vzniklých v historickém kontextu dřívějšího penzijního zaopatření před rokem 1950.
Limitní částka 1000 Kčs měsíčně hraje klíčovou roli při posuzování zachování výše zvýšení.
V případě vzniku nároku na důchod po 30. červnu 1964 je výše zachovaného zvýšení omezena i procentem průměrného měsíčního výdělku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.