Stručně: Paragraf 21 zákona 101/1964 stanovuje, jak dlouho musí být pracovník zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby závisí na jeho věku.
§ 21 Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pracovníků ve věku
do 20 let méně než rok,nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.
Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracovníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.
(2) Získal-li pracovník potřebnou dobu zaměstnání v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.
(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod,
a) stane-li se pracovník plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo
b) stane-li se plně (částečně) invalidní vdova, která při vzniku plné (částečné) invalidity již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže vstoupila nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod do zaměstnání a pokračovala v něm až do dne, kdy se stala plně (částečně) invalidní; toto ustanovení se však nevztahuje na vdovu, které z důvodu plné invalidity znovu vznikne nárok na vdovský důchod.
Výklad
Stručně
Paragraf 21 zákona 101/1964 stanovuje, jak dlouho musí být pracovník zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby závisí na jeho věku.
Co to znamená v praxi
Pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod je nutné splnit určitou minimální dobu zaměstnání, která se liší podle věku pracovníka v době vzniku invalidity.
Nejkratší doba zaměstnání (méně než rok) je vyžadována u pracovníků do 20 let, zatímco u pracovníků nad 28 let je to 5 let, přičemž tato pětiletá doba se zjišťuje z posledních 10 let před vznikem invalidity.
Pokud pracovník již splnil potřebnou dobu zaměstnání pro svůj věk a pokračoval v práci, považuje se za splněnou i doba potřebná pro vyšší věkové pásmo.
V některých případech, jako je pracovní úraz nebo specifická situace vdovy, může vzniknout nárok na důchod i bez ohledu na délku doby zaměstnání.
Na co si dát pozor
Délka potřebné doby zaměstnání se liší podle věku, proto je důležité znát věkové pásmo, do kterého pracovník spadá.
U pracovníků nad 28 let se pětiletá doba zaměstnání musí vejít do posledních 10 let před vznikem invalidity.
Výjimky z požadavku na délku zaměstnání se týkají pouze pracovního úrazu nebo specifické situace vdovy, nikoli jiných příčin invalidity.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.