Stručně: Paragraf 6 zákona č. 101/1964 Sb. definuje, co se rozumí dobou zaměstnání pro účely vzniku nebo výše nároku na důchod, a to od vzniku československého státu.
§ 6 Doba zaměstnání
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumí se jí tyto doby od vzniku československého státu:
1. doba pracovního (učebního) poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva a doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci [§ 1 odst. 1 č. 1 písm. b)];
2. doba služby vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru;
3. doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;
4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; doba studia před 9. květnem 1945 se však započítává do doby zaměstnání jen pracovníku, z jehož celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají aspoň 3/4 na dobu zaměstnání;
5. doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) v cizině, má-li pracovník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
a) československým občanem nebo
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let, pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.
(2) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; nebyl-li pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
a) které jiné doby se považují za dobu zaměstnání,
b) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
Výklad
Stručně
Paragraf 6 zákona č. 101/1964 Sb. definuje, co se rozumí dobou zaměstnání pro účely vzniku nebo výše nároku na důchod, a to od vzniku československého státu.
Co to znamená v praxi
Do doby zaměstnání se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.
Za dobu zaměstnání se považují i specifické doby, jako jsou výluky, stávky a perzekuce související s revolučním dělnickým hnutím, nebo doba studia po skončení povinné školní docházky.
Doba zaměstnání v cizině se započítává pouze za určitých podmínek, například pokud má pracovník trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je československým občanem, nebo cizím státním příslušníkem zaměstnaným v ČSSR alespoň 10 let.
Pro účely zákona se doba pracovního poměru hodnotí jako doba zaměstnání, pokud zakládala nebo by zakládala nemocenské pojištění podle tehdy platných nebo v době vzniku nároku na důchod platných předpisů.
Na co si dát pozor
U studia před 9. květnem 1945 se doba započítává jen tehdy, pokud z celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají alespoň 3/4 na dobu zaměstnání.
Jiné doby nezaměstnanosti (než výluky, stávky a perzekuce) se započítávají jen v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru.
U cizích státních příslušníků se doba zaměstnání v cizině započítává, pokud byli na území Československé socialistické republiky zaměstnáni alespoň 10 let, a to pouze v případě, že mezistátní úmluvy nestanoví jinak.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.