§ 12 Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení · 102/1964 Sb. · § 12 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 12 vyhlášky 102/1964 Sb. upravuje, jak se započítávají období bez výdělku do průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu a stanovuje specifická pravidla pro výpočet důchodu v určitých situacích, například při změně invalidity nebo při souběhu důchodů z různých systémů.
§ 12
(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů (§ 8 zákona).
(2) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.
(3) Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna nebo důchodový základ (§ 133 zákona), z nichž byl vyměřen dřívější důchod.
(4) Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy*) anebo v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.
(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.
Výklad
Stručně
Paragraf 12 vyhlášky 102/1964 Sb. upravuje, jak se započítávají období bez výdělku do průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu a stanovuje specifická pravidla pro výpočet důchodu v určitých situacích, například při změně invalidity nebo při souběhu důchodů z různých systémů.
Co to znamená v praxi
Započítávání období bez výdělku: Do doby, z níž se počítá průměrný měsíční výdělek, se zahrnují i období, kdy pracovník neměl žádný výdělek, avšak nezahrnují se náhradní doby a doby přerušení zaměstnání z vážných důvodů.
Změna invalidity: Pokud se poživatel invalidního důchodu stane částečně invalidním (nebo naopak) a nebyl v mezidobí zaměstnán, nový důchod se vypočítá ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako původní důchod.
Souběh důchodů: Jestliže pracovník již pobírá důchod z jiného systému (např. družstevní rolníci, ozbrojené síly), jeho nový důchod ze zaměstnání nesmí být vypočítán z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než byl základ pro dřívější důchod.
Zvýšení starobního důchodu: Pokud starobní důchod nebyl původně vypočítán z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, jeho případné zvýšení se počítá z průměrného měsíčního výdělku dosaženého v zaměstnání po vzniku nároku na důchod.
Na co si dát pozor
Nezahrnutí náhradních dob a dob přerušení zaměstnání z vážných důvodů do výpočtu průměrného měsíčního výdělku.
Při změně stupně invalidity bez následného zaměstnání se pro výpočet nového důchodu použije původní výdělek.
Při souběhu důchodů je důležité, aby nový důchod nebyl vypočítán z nižšího základu než ten předchozí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.