§ 126 Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení · 102/1964 Sb. · § 126 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 126 vyhlášky 102/1964 stanovuje, jaké konkrétní údaje musí zaměstnavatel (závod) evidovat o svých pracovnících pro účely sociálního zabezpečení, včetně osobních dat, informací o pracovním poměru, výdělcích a dobách, které ovlivňují nárok na dávky.
§ 126
(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:
a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;
b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;
c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;
d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech**);
e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;
f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;
g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;
h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.
(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.
(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.
Výklad
Stručně
Paragraf 126 vyhlášky 102/1964 stanovuje, jaké konkrétní údaje musí zaměstnavatel (závod) evidovat o svých pracovnících pro účely sociálního zabezpečení, včetně osobních dat, informací o pracovním poměru, výdělcích a dobách, které ovlivňují nárok na dávky.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatelé mají povinnost vést podrobnou evidenci o každém zaměstnanci, která zahrnuje jeho identifikační údaje (jméno, rodné číslo, bydliště), historii pracovního poměru (začátek, konec, druh činnosti) a finanční údaje (hrubý výdělek).
Pro pracovníky v I. nebo II. pracovní kategorii je nutné evidovat druh činnosti podle specifických názvosloví a pořadových čísel.
Evidence musí zaznamenávat i doby, kdy pracovník nepobíral mzdu, ale měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění, byl na mateřské dovolené bez peněžité pomoci v mateřství, nebo čerpal neplacené volno na studium.
Zaměstnavatelé museli do 30. června 1965 založit nebo doplnit záznamy o výkonu a druhu zaměstnání v I. nebo II. pracovní kategorii, a to i zpětně pro období před 1. červencem 1964.
Na co si dát pozor
Je důležité správně evidovat hrubý výdělek a jeho složky, přičemž výdělek se posuzuje podle § 13 vyhlášky a mzda nebo náhrada při vojenské službě se jako výdělek nevykazuje.
Záznamy o pracovnících v I. a II. pracovní kategorii musí být velmi přesné, s označením druhu činnosti podle názvosloví a pořadových čísel v resortních seznamech.
Evidovat je třeba i specifické doby, jako je služba v ozbrojených silách nebo pobírání důchodu, což může mít vliv na budoucí nároky na sociální zabezpečení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.