§ 99 Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení · 102/1964 Sb. · § 99 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 99 vyhlášky 102/1964 stanovuje, že národní výbory poskytují občanům, kteří nemohou uspokojovat své životní potřeby kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, věku nebo mimořádně nepříznivým životním poměrům, různé služby sociálního zabezpečení.
§ 99
(1) Občanům, kteří nemohou pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo pro věk uspokojovat své životní potřeby, jakož i občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc k překonání mimořádně nepříznivých životních poměrů, národní výbory poskytují tyto služby sociálního zabezpečení:
a) pečovatelskou službu,
b) stravování důchodců,
c) jinou věcnou pomoc,
d) příspěvky,
e) mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví,
f) ústavní sociální péči.
(2) Služby sociálního zabezpečení uvedené v předchozím odstavci s výjimkou služby pod písm. e) se poskytují za úhradu skutečných nákladů; sociálně potřebným občanům se však poskytují zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od jiných osob.
(3) Občany, kteří potřebují služby, vyhledávají národní výbory zejména za pomoci společenských organizací, občanských výborů a dobrovolných spolupracovníků.
(4) Národní výbory poskytují potřebným občanům především věcnou pomoc; peněžité příspěvky poskytují jen tehdy, jestliže nelze odstranit nepříznivou sociální situaci potřebného občana věcnou pomocí.
(5) Ústavní sociální péče se poskytuje jen občanům, kteří jsou odkázáni plně na pomoc společnosti, především tělesně nebo duševně vadné mládeži, tělesně, smyslově nebo duševně vadným dospělým, trvale chorým občanům a starým osamělým občanům zejména s nízkými důchody.
(6) Národní výbory vytvářejí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím a ostatními společenskými organizacemi podmínky, aby se též občané těžce poškození na zdraví a staří občané mohli podílet na kulturním a společenském životě pracujících.
Výklad
Stručně
Paragraf 99 vyhlášky 102/1964 stanovuje, že národní výbory poskytují občanům, kteří nemohou uspokojovat své životní potřeby kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, věku nebo mimořádně nepříznivým životním poměrům, různé služby sociálního zabezpečení.
Co to znamená v praxi
Národní výbory mají za úkol vyhledávat občany, kteří potřebují sociální služby, a to i za pomoci společenských organizací a dobrovolníků.
Služby sociálního zabezpečení, jako je pečovatelská služba nebo stravování důchodců, jsou poskytovány za úhradu skutečných nákladů, ale sociálně potřebným občanům mohou být hrazeny zcela nebo zčásti ze státních prostředků.
Přednostně se poskytuje věcná pomoc; peněžité příspěvky jsou poskytovány jen tehdy, nelze-li situaci vyřešit věcnou pomocí.
Ústavní sociální péče je určena pro občany plně odkázané na pomoc společnosti, zejména pro osoby s tělesným nebo duševním postižením, chronicky nemocné a osamělé seniory s nízkými důchody.
Na co si dát pozor
Za sociálně potřebného občana se považuje ten, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným či příspěvkem od jiných osob.
Služby sociálního zabezpečení, s výjimkou mimořádných výhod pro trvale těžce poškozené na zdraví, jsou zpoplatněny, byť sociálně potřební mohou mít úhradu sníženou nebo odpuštěnou.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.