§ 30 Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích – Účinek brzd
Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích · 102/1995 Sb. · § 30 · Energetika a regulace
Stručně: Paragraf 30 vyhlášky č. 102/1995 Sb. stanovuje minimální požadavky na brzdné účinky vozidel kategorií M (osobní automobily) a N (nákladní automobily) a popisuje typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.
§ 30 Účinek brzd
(1) Vozidla kategorií M a N musí mít brzdné účinky nejméně takové, jak jsou uvedeny dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.
a) Typy zkoušek:
- zkouška typu „0“
tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). Při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem musí být spojení motoru s koly přerušeno. Při zkoušce typu „0“ se zapojeným motorem zůstává toto spojení nepřerušeno;
- zkouška typu „I“
tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;10)
- zkouška typu „II“
tato zkouška je zkouškou chování vozidla na dlouhých klesáních. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;10)
- zkouška typu „II A“
tato zkouška je zkouškou brzdných vlastností při sjíždění dlouhého svahu bez užití brzdění provozního, nouzového a parkovacího. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem.10) Vyžaduje se jen pro stanovené druhy vozidel.
b) Provozní brzdění:
soustava pro provozní brzdění se zkouší za podmínek uvedených v následující tabulce (u zkoušek typu „0“ s naloženým i nenaloženým vozidlem)
Kategorie vozidlaM1M2M3N1N2N3Typ zkoušky0, I0, I0, I, II0, I0, I0, I, II Zkouška typu 0
s odpojeným motoremvj806060806060s ≤0,1v+v21500,15v+v2130sj50,736,736,761,236,736,7dm≥5,85,0Zkouška typu 0
se zapojeným motoremv= 0,8vmax
ale ≤1601009012010090s ≤0,1v+v21300,15v+v2103,5sj212,9111,6 91,8157,1 111,6 91,8dm≥5,04,0F ≤5070
V těchto tabulkách znamená:
v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h-1],
vj = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h-1],
s = brzdná dráha [m]
(při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),
sj = jmenovitá brzdná dráha [m]
(platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti; u zkoušek se zapojeným motorem je hodnotou brzdné dráhy jen pro uvedené nejvyšší přípustné počáteční rychlosti a pro daný případ se vždy musí vypočítat z příslušného vzorce),
dm = střední hodnota plného brzdného zpomalení [m.s-2],
F = síla působící na ovládací ústrojí [daN],
vmax = maximální (nejvyšší) konstrukční rychlost vozidla [km.h-1].
(Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená výrobcem vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než + 10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 a o + 5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h-1. Nejvyšší povolená rychlost je rychlost, která byla stanovena při schválení technické způsobilosti vozidla. Tato rychlost nesmí být v provozu vozidla překročena).
Případné další podrobnosti zkoušek a podmínky pro zkoušky typů „I“, „II“ a „II A“ stanoví zvláštní předpis.10) Zbývající brzdný účinek soustavy pro provozní brzdění (§ 26 odst. 3), v případě poruchy v části jejího převodu, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující následující hodnoty a dále střední plné brzdné zpomalení nejméně jako následující hodnoty, při působení síly na ovládací orgán nepřesahující 700 N, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem a z následujících počátečních rychlostí pro příslušnou kategorii vozidla
KategorievjNaložené vozidlo
s ≤dmNenaložené vozidlo
s ≤dmM1800,1v+10030.v2150
sj = 150,21,70,1v+10025.v2150
sj = 178,71,5M2600,15v+10030.v2130
sj = 101,31,50,15v+10025.v2130
sj = 119,81,3M31,50,15v+10030.v2130
sj = 101,31,5N170sj = 152,5
sj = 80,0
0,15v+10030.v2115
sj = 52,41,3sj = 180,9
0,15v+10025.v2115
sj = 94,51,1N2501,31,1N3401,30,15v+10030.v2115
sj = 52,41,3
Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházející tabulce.
c) Nouzové brzdění:
nouzové brzdění, i když orgán, který je ovládá, slouží také k jiným funkcím brzdění, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující dále uvedené hodnoty a střední plné brzdné zpomalení mající nejméně dále uvedené hodnoty, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem, s vozidlem naloženým i nenaloženým, při síle působící na ovládací orgán nepřesahující při ručním ovládání 400 N u vozidel kategorie M1 a 600 N u vozidel ostatních kategorií, a dále nepřesahující při nožním ovládání 500 N u vozidel kategorie M1 a 700 N u vozidel ostatních kategorií. Při zkoušce se musí simulovat skutečné podmínky poruchy v soustavě provozního brzdění.
Kategorievjs ≤dmsjM1800,1v+2v21502,993,3M2, M3600,15v+2v21302,564,4N1700,15v+2v21152,295,7N25051,0N34033,8
Význam označení a jednotky jsou stejné jako v písmenu b) tohoto odstavce.
d) Parkovací brzdění:
- soustava pro parkovací brzdění, i když je kombinována s některou z ostatních brzdových soustav, musí udržet stojící naložené vozidlo na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %,
- u vozidel určených ke spojení s přípojným vozidlem, soustava parkovacího brzdění tažného vozidla musí udržet stojící jízdní soupravu na svahu 12 %,
- jestliže je ovládání ruční, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 400 N u vozidel kategorie M1 a u všech ostatních kategorií vozidel 600 N,
- jestliže je ovládání nožní, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 500 N u vozidel kategorie M1 a u všech ostatních kategorií vozidel 700 N,
- v případech, kdy musí být možno ovládat soustavu pro parkovací brzdění i za jízdy vozidla (viz § 26 odst. 1), musí se vykonat zkouška brzdného účinku typu „0“ s odpojeným motorem, z počáteční rychlosti stanovené v odstavci 1 písm. b) tohoto paragrafu pro kategorii, do které vozidlo patří. Při brzdění nesmí střední plné brzdné zpomalení a brzdné zpomalení těsně před zastavením vozidla být nižší než 1,5 m.s-2. Zkouška se vykoná s naloženým vozidlem a požadavek se pokládá za splněný, pokud se brzdného účinku dosáhne jednou. Síla, kterou se působí na ovládací orgán, nesmí překročit předepsané hodnoty. Pro vozidla kategorií M1 a N1, která mají parkovací brzdu s brzdovými obloženími jinými, než slouží pro provozní brzdění, je možno vykonat zkoušku na žádost výrobce, z počáteční rychlosti 60 km.h-1. V tomto případě střední plné brzdné zpomalení nesmí být nižší než 2,0 m.s-2; zpomalení bezprostředně před zastavením vozidla nesmí být nižší než 1,5 m.s-2.
e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti. Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí splnit podmínky pro brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.13)
(2) Vozidla kategorie O musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.
a) Typy zkoušek:
- zkouška typu „0“
zkouška typu „0“, definovaná v odstavci 1 písm. a) tohoto paragrafu, je základní zkouškou také pro vozidla kategorie O. U vozidel se vzduchovými brzdami nebo s elektrickým brzděním, které splňuje podmínky zvláštního předpisu,14) brzdný účinek přípojného vozidla se může vypočítat buď z poměrné brzdné síly jízdní soupravy a síly měřené ve spoji vozidel, nebo, v určitých případech, z poměrné brzdné síly jízdní soupravy brzděné pouze přípojným vozidlem. Při zkoušce brzdění musí být motor tažného vozidla odpojen. Podmínky zkoušek a jejich vyhodnocení určuje zvláštní předpis;10)
- zkoušky typů „I“ a „II“
platí definice odstavce 1 písm. a) tohoto paragrafu.
b) Provozní brzdění (pro vozidla kategorie O1 následující ustanovení platí, pokud tato vozidla mají zařízení pro provozní brzdění),
- je-li soustava pro provozní brzdění průběžná nebo poloprůběžná, součet brzdných sil na obvodu brzděných kol se musí rovnat nejméně X % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Přitom X má následující hodnoty
přívěs naložený a nenaložený - 50
návěs naložený a nenaložený - 45
přívěs s nápravou uprostřed naložený a nenaložený - 50;
- má-li přípojné vozidlo vzduchové brzdy, tlak v ovládací větvi spojovacího potrubí nesmí při zkoušce brzdění přesáhnout 0,65 MPa a tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí nesmí přesáhnout 0,7 MPa. Zkušební rychlost je 60 km.h-1. S naloženým přípojným vozidlem se musí vykonat doplňková zkouška při rychlosti 40 km.h-1 pro porovnání s výsledkem zkoušky typu „I“;
- je-li brzdové zařízení nájezdového typu, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;15)
- je-li brzdové zařízení s elektrickým převodem, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;14)
- brzdné účinky vozidel, která jsou vybavena protiblokovacím zařízením, musí splňovat, pokud je toto zařízení v činnosti, požadavky zvláštního předpisu;13)
- mimo výše uvedené požadavky vozidla musí splnit podmínky zkoušky typu „I“ a vozidla kategorie O4 navíc zkoušky typu „II“. Podmínky těchto zkoušek stanoví zvláštní předpis.10)
c) Parkovací brzdění:
parkovací brzda, kterou je vybaven přívěs nebo návěs, musí udržet stojící, naložený a od tažného vozidla odpojený přívěs nebo návěs na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %. Síla působící na ovládací orgán nesmí přesahovat 600 N.
d) Automatické brzdění vozidel se vzduchovým brzdovým zařízením:
brzdný účinek při automatickém brzdění v případě úplné ztráty tlaku v plnicí větvi spojovacího potrubí, při zkoušce naloženého vozidla z rychlosti 40 km.h-1 nesmí být menší než 13,5 % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Blokování kol při účincích větších než 13,5 % je přípustné.
e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti:
vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.13)
(3) Vozidla kategorie L musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Dále jsou stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.
a) Typy zkoušek:
- zkouška typu „0“ s odpojeným motorem
tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). U vozidel s ručně řazenou převodovkou nebo s automatickou převodovkou, u níž lze ručně zařadit neutrál, se zkoušky vykonají s převodovkou v neutrálu nebo s motorem odpojeným vypnutím spojky nebo s oběma rozpojeními zároveň. U vozidel s jiným druhem automatické převodovky se zkoušky vykonají v normálních provozních podmínkách;
- zkouška typu „0“ se zapojeným motorem
tato zkouška se vykoná jen s vozidly kategorií L3, L4 a L5. Zkoušky se musí vykonat s nenaloženým vozidlem a z různých rychlostí, z nichž nejnižší je rovna 30 % maximální konstrukční rychlosti vozidla a nejvyšší se rovná 80 % maximální konstrukční rychlosti vozidla nebo 160 km.h-1, podle toho, která hodnota je nižší. Měří se hodnoty maximálních brzdných účinků, které zároveň se záznamem o chování vozidla se uvedou ve zkušebním protokolu. V případě, kdy dvě soustavy pro provozní brzdění mohou být ovládány každá zvlášť, obě tyto brzdové soustavy se zkouší jako celek zároveň;
- zkouška typu „0“ s odpojeným motorem a s mokrými brzdami
tato zkouška se musí vykonat s vozidly kategorií L1, L2, L3 a L4, s výjimkou vozidel s bubnovými brzdami obvyklé konstrukce nebo se zcela uzavřenými kotoučovými brzdami. Průběh zkoušky je totožný s průběhem zkoušky typu „0“ s odpojeným motorem, avšak navíc platí zvláštní ustanovení pro namáčení brzd stanovená zvláštním předpisem;10)
- zkouška typu „I“
tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku a musí se vykonat s provozními brzdami vozidel kategorií L3, L4 a L5 za podmínek stanovených zvláštním předpisem.10)
b) Ustanovení platící pro zkoušky vozidel s brzdovými soustavami působícími pouze na přední nebo na zadní kolo nebo kola
- počáteční rychlost při zkoušce:
v = 40 km.h-1 pro kategorie L1 a L2,
v = 60 km.h-1 pro kategorie L3, L4 a L5
(Vozidla kategorií L1 a L2 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 45 km.h-1a kategorií L3, L4 a L5 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 67 km.h-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 vmax);
- brzdný účinek s naloženým vozidlem:
Brzdění jen přední brzdou
Kategorievjs ≤dmsjL140 0,1v+v2903,421,8 L 240 0,1v+v2702,7*) 26,9 L 360 0,1v+v21154,4*) 37,3 L 460 0,1v+v2953,643,9 L 560 0,1v+v2752,9*) 54,0
Brzdění jen zadní brzdou
Kategorievjs ≤dmsjL 140 0,1v+v2702,726,9 L 240 0,1v+v2702,7*) 26,9 L 360 0,1v+v2752,9*) 54,0 L 460 0,1v+v2953,643,9 L 560 0,1v+v2752,9*) 54,0
V těchto tabulkách znamená:
v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h-1],
vj = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h-1],
s = brzdná dráha [m]
(při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),
sj = jmenovitá brzdná dráha [m]
(platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti),
dm = střední plné brzdné zpomalení [m.s-2],
*) = Pokud nelze dosáhnout pro jednotlivé brzdové soustavy tyto hodnoty z důvodu omezení adhezí, nahradí se následujícími hodnotami pro zkoušku s naloženým vozidlem a při užití obou brzdových soustav zároveň
- L2: 4,4 m.s-2,
- L3: 5,8 m.s-2,
- L5: 5,0 m.s-2;
- brzdný účinek s nenaloženým vozidlem:
Praktická zkouška vozidla se samotným řidičem se nevyžaduje, pokud lze výpočtem prokázat, že rozdělení hmotnosti na brzděná kola umožňuje dosáhnout střední plné zpomalení nejméně 2,5 m.s-2 nebo brzdnou dráhu s ≤ 0,1 v + (v2/65) pro každou z brzdových soustav působících buď na přední, nebo na zadní kolo (kola).
c) Ustanovení pro zkoušky vozidel majících (nejméně) jednu z brzdových soustav, která je kombinovaným brzdovým systémem.
(„Kombinovaný brzdový systém“ znamená:
- u vozidel kategorií L1 a L3 systém, v němž nejméně dvě brzdy na různých kolech jsou ovládány společně působením na jeden ovládací orgán. Tento způsob ovládání vyžaduje ovládací orgán nezávislý na druhém brzdovém systému, který působí jen na jedno kolo,
- u vozidel kategorií L2 a L5 brzdovou soustavu, která působí na všechna kola,
- u vozidel kategorie L4 brzdovou soustavu, která působí nejméně na přední a na zadní kolo. Proto brzdová soustava, která působí zároveň na zadní kolo a na kolo postranního vozíku, se pokládá za zadní brzdu).
Vozidlo se musí zkoušet ve stavu nenaloženém a naloženém:
- Brzdění pouze kombinovaným brzdovým systémem
Kategorie vjs ≤dmsjL1, L240 0,1v+v21154,4 17,9 L360 0,1v+v21325,1 33,3 L460 0,1v+v21405,4 31,7 L560 0,1v+v21305,0 33,7
- Brzdění s další provozní brzdovou soustavou nebo s nouzovou brzdovou soustavou, pro všechny kategorie:
Kategorie vjs ≤dmsjL1, L240 0,1v+v2652,5 28,6 L3, L4, L560 61,4
Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházejících tabulkách.
(Vozidla kategorií L1 a L2 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 45 km.h-1a kategorií L3, L4 a L5 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 67 km.h-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 vmax).
d) Parkovací brzdění:
Soustava pro parkovací brzdění, pokud je na vozidle, i když je kombinována s jednou z ostatních brzdových soustav, musí být schopna udržet naložené vozidlo na stoupání nebo klesání se sklonem nejméně 18 %.
e) Síly působící na ovládací orgány:
provozní brzdění- ruční ovládací orgán≤ 200 N- nožní ovládací orgán≤ 350 N (L1, L2, L3, L4)≤ 500 N (L5)
parkovací brzdění- ruční ovládací orgán≤ 400 N- nožní ovládací orgán≤ 500 N
U ručních ovládacích pák brzdění se předpokládá, že působiště ruční síly je ve vzdálenosti 50 mm od vnějšího konce páky.
f) Brzdné účinky (minimální a maximální), kterých musí být dosaženo s mokrými brzdami:
- střední zpomalení, které se dosáhne s mokrými brzdami za 0,5 až 1,0 sekundy po tom, co brzdy byly uvedeny v činnost, musí být nejméně 60 % hodnot dosažených se suchými brzdami, při působení stejné síly na ovládací orgán,
- na ovládací orgán se působí silou, jež se aplikuje co možno nejrychleji a která se rovná síle potřebné pro dosažení zpomalení 2,5 m.s-2 se suchými brzdami,
- v žádném okamžiku při zkoušce typu „0“ s mokrými brzdami zpomalení nesmí přesáhnout 120 % zpomalení dosaženého se suchými brzdami.
g) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti:
Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.10)
Výklad
Stručně
Paragraf 30 vyhlášky č. 102/1995 Sb. stanovuje minimální požadavky na brzdné účinky vozidel kategorií M (osobní automobily) a N (nákladní automobily) a popisuje typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.
Co to znamená v praxi
Technická způsobilost vozidla: Vozidla kategorií M a N musí splňovat přísné normy pro brzdění, které jsou ověřovány specifickými zkouškami. Pokud vozidlo tyto normy nesplňuje, není technicky způsobilé k provozu.
Typy zkoušek brzd: Existují různé typy zkoušek brzd (typ „0“, „I“, „II“, „II A“), které simulují různé provozní podmínky, jako je běžné brzdění, slábnutí brzdného účinku při opakovaném brzdění nebo chování brzd na dlouhých klesáních.
Parametry brzdění: Pro zkoušky typu „0“ jsou stanoveny konkrétní hodnoty pro brzdnou dráhu (s) a střední hodnotu plného brzdného zpomalení (dm) v závislosti na kategorii vozidla a počáteční rychlosti (v), a to jak s odpojeným, tak se zapojeným motorem.
Důležitost studených brzd: Zkouška typu „0“ vyžaduje, aby brzdy byly na začátku studené (teplota kotouče nebo bubnu pod 100 °C), což zajišťuje objektivní posouzení základního brzdného výkonu.
Na co si dát pozor
Odkazy na zvláštní předpisy: Některé typy zkoušek (typ „I“, „II“, „II A“) odkazují na „zvláštní předpis“, což znamená, že podrobné podmínky pro jejich provedení je nutné hledat v jiných právních normách.
Rozdílné požadavky pro kategorie vozidel: Tabulka jasně ukazuje, že požadavky na brzdné účinky a typy zkoušek se liší v závislosti na konkrétní kategorii vozidla (např. M1, N3).
Výpočet brzdné dráhy: Brzdná dráha (s) se vypočítává na základě skutečné počáteční rychlosti změřené při zkoušce, což umožňuje přesné posouzení pro každý konkrétní případ, namísto použití pouze jmenovitých hodnot.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.