Stručně: Paragraf 129i zákona 103/1990 stanovuje, jaké dohody týkající se zástavního práva jsou neplatné a jak se postupuje, je-li tatáž pohledávka zajištěna více věcmi.
§ 129i Zadržovací právo
(1) Neplatné jsou dohody, jimiž se ukládá zástavnímu dlužníkovi více povinností, než zákon dovoluje; zejména nesmí být smluveno, že zástavu nelze vyplatit, že zástava připadne věřiteli po splatnosti pohledávky, nebude-li tato pohledávka uspokojena, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo že věřiteli náleží výnos ze zástavy; lze však dohodnout, že věřitel může zástavu užívat za přiměřenou úplatu.
(2) Je-li tatáž pohledávka zajištěna několika věcmi, má zástavní věřitel právo domáhat se uspokojení pohledávky nebo její části z kterékoli zástavy.
Výklad
Stručně
Paragraf 129i zákona 103/1990 stanovuje, jaké dohody týkající se zástavního práva jsou neplatné a jak se postupuje, je-li tatáž pohledávka zajištěna více věcmi.
Co to znamená v praxi
Není možné smluvně sjednat, že zástavu nelze vyplatit, nebo že zástava automaticky připadne věřiteli, pokud dlužník nesplní pohledávku.
Věřitel nesmí zástavu zpeněžit libovolným způsobem, ani mu automaticky nenáleží výnos ze zástavy, pokud není dohodnuto užívání zástavy za přiměřenou úplatu.
Pokud je jedna pohledávka zajištěna více zástavami, může si zástavní věřitel vybrat, z které zástavy nebo z kterých zástav se bude domáhat uspokojení své pohledávky.
Na co si dát pozor
Dohody, které ukládají zástavnímu dlužníkovi více povinností, než zákon dovoluje, jsou neplatné.
Je důležité si uvědomit, že i když je možné dohodnout užívání zástavy věřitelem, musí být za to sjednána přiměřená úplata.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.