Stručně: Paragraf 129l zákona 103/1990 definuje, jak vzniká ručení a kdo může být ručitelem v kontextu vztahů mezi organizacemi, přičemž umožňuje ručit i za budoucí nebo podmíněné závazky.
§ 129l Ručení
(1) Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele nebo ze zákona.
(2) Ručitelem povinné organizace je organizace, která písemně prohlásí oprávněné organizaci, že ji uspokojí, jestliže povinná organizace nesplní svůj závazek. Ručitel se může zaručit i jen za určitou část závazku nebo jen na určitý čas.
(3) Ručení lze poskytnout i pro budoucí závazky nebo pro podmíněné závazky.
Výklad
Stručně
Paragraf 129l zákona 103/1990 definuje, jak vzniká ručení a kdo může být ručitelem v kontextu vztahů mezi organizacemi, přičemž umožňuje ručit i za budoucí nebo podmíněné závazky.
Co to znamená v praxi
Ručení mezi organizacemi musí být vždy sjednáno písemně, aby bylo platné, nebo může vzniknout přímo ze zákona.
Organizace, která se stane ručitelem, se zavazuje uspokojit věřitele (oprávněnou organizaci), pokud dlužník (povinná organizace) nesplní svůj závazek.
Ručitel si může omezit rozsah svého závazku, například se zaručit jen za část dluhu nebo jen na určitou dobu.
Je možné ručit i za závazky, které teprve vzniknou v budoucnu, nebo za ty, jejichž vznik závisí na splnění určité podmínky.
Na co si dát pozor
Písemná forma prohlášení ručitele je nezbytná pro platnost ručení, pokud nevzniká přímo ze zákona.
Při sjednávání ručení je důležité jasně specifikovat, zda se ručení vztahuje na celý závazek, nebo jen na jeho část, a zda je časově omezené.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.