§ 6 Vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu – Účinnost

§ 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2006. Ministr: Mgr. Bublan v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 103/2006 Sb. I. Způsob stanovení parametru R a) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění Shromáždí se informace o všech zařízeních s výskytem nebezpečných látek8), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) se zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci se zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“). Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména analýzy rizika) a vnitřního havarijního plánu. b) Posouzení množství látek U jednotlivých zařízení se provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit závažné havárie. Vychází se z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu unikajícího množství uvažováno jen maximální množství v největší nádrži. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující domino efektům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství se přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám. c) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, zdrojům rizika V seznamu podle písmene b) se všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří se, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, 2 a 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíší se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel. d) Třída toxicity a její náhradní stanovení Třídou toxicity se rozumí vlastnost nebezpečné látky definovaná výpočtem kalkulačního čísla (a) uvedeného v tabulce 1a a kalkulačního čísla (b) uvedeného v tabulce 1b přílohy č. 1 k této vyhlášce. Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a až 1c: 1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu. 2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn. 3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity. e) Redukce seznamu Ze seznamu lze vyloučit nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Při redukci seznamu se postupuje v souladu s kritérii uvedenými v tabulce č.3 f) Opakování nebo zastavení způsobu stanovení Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší se plocha posuzovaného území dvojnásobně a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále se postupuje podle § 3. g) Přiřazení parametrů R položkám seznamu K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známého množství látek v tunách odhadnutých podle písm. b) přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné. h) Stanovení parametru R Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 3 odst. 1 písm. a). V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena c) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R. II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice Legenda: půdorysný průmět zdroje nebezpečí zóna havarijního plánování hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, výchozí hranice nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r parametr stanovený podle přílohy 1 r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem R Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou zanedbatelné) Popis: r ≥ 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení). Referenční čísloTyp látkyLátky (příklady)1-3Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 °C)Allylalkohol (2-propen-1-ol)AnilinBenzaldehydBenzylchlorid (alfa-chlortoluen)Butanol (1-butanol, 2-butanol)ButyldiglykolDichlorbenzenDichlorpropenMotorová naftaDiethylkarbonát (uhličitan ethylnatý)DimethylformamidEthanolamin (2-aminoethanol)Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)EthylglykolacetátEthylsilikátEthylenchlorhydrin (2-chlorethanol)Ethylenglykol (1,2-ethandiol)Topný olejFurfuralFurfurylalkohol (2-furylmethanol)Isoamylalkohol (3-methyl-1-butanol)Isobutanol (2-ethyl-1-propanol)Isopropanol (2-propanol)MethylbutylketonMethylglykolMethylglykolacetátNaftalenNitrobenzenRopaFenolStyren (vinylbenzen)Trioxan (1,3,5-trioxan)Xylen (o-, m-, p-)1-3Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí ≤ 20 °C)Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan)Aceton (2-propanon)Acetonitril (methylkyanid)BenzenButandionButanol (1-butanol, 2-butanol)ButanonButylchloridButylformiát (mravenčan butylnatý)CyklohexenDichlorethanDichlorpropanDiethylaminDiethylketon (3-pentanon)Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý)DimethylcyklohexanDioxanEthanolEthylacetát (octan ethylnatý)EthylakrylátEthylbenzenEthylformiát (mravenčan ethylnatý)HeptanHexanIsobutylacetátIsopropylalkohol (2-propanol)IsopropyletherMethanol (methylalkohol)Methylacetát (octan methylnatý)MethylcyklohexanMethylisobutylketonMethylmetakrylát (metakrylan methylnatý)Methylpropionát (propionan methylnatý)Methylvinylketon (3-buten-2-on)OktanPiperidinPropylacetátPropylalkohol (1-propanol)PyridinToluenTriethylaminVinylacetát4-6Hořlavá látka kapalná tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °CSirouhlíkKolodium, roztokCyklopentanDiethyletherEthylbromid (Bromethan)IsopropenMethylformiát (mravenčan methylnatý)Solventní nafta (lakový benzín)Kondenzát ze zemního plynuPentanBenzínAcetaldehyd (ethanal)Propylenoxid (1,2-propylenoxid)7-9Zkapalněná hořlavá látka plynná (tlakem)1,3-butadienButanButen (1-buten, 2-buten)CyklobutanCyklopropanDifluorethanDimethyletherEthanEthylchlorid (chlorethan)Ethylenoxid (oxiran)Ethylfluorid (fluorethan)Isobutan (2-methylpropan)Isobuten (2-methylpropen)zkapalněné uhlovodíkové plynyMethyletherMethylfluorid (fluormethan)PropadienPropanPropen (propylen)Vinylchlorid (chlorethylen)VinylmethyletherVinylfluorid (fluorethylen)10,11Zkapalněná hořlavá látka plynná - chlazenímEthen (ethylen)MethanMethylacetylenZemní plyn a seznam zkapalněných hořlavých látek plynných, s referenčními čísly 7-912Stlačené hořlavé látky - plynnéEthen (ethylen)VodíkMethanMethylacetylen (propin)Zemní plyn13Hořlavé látky plynné v tlakových lahvíchAcetylen (ethin)ButanVodíkzkapalněné uhlovodíkové plynyPropan14,15Látky a výrobky výbušnéDusičnan amonný (hnojivo typu A1)Munice (Střelivo)NitroglycerinOrganické peroxidy (typ B)Trinitrotoluen16,17Toxické látky kapalné, Třída toxicity - nízkáAcetylchloridAllylaminAllylbromid (3-brom-1-propen)Allylchlorid (3-chlor-1-propen)Chlorpikrin (trichlornitromethan)DichlordiethyletherDimethylhydrazinDimethylsulfátDimethylsulfidEpichlorhydrin(1-chlor-2, 3-epoxypropan)EthanthiolEthylisokyanátEthyltrichlorsilanPentakarbonyl železaIsopropylamin (2-propanamin)MethakroleinMethylhydrazinPerchlormethylthiolPerchlormethylmerkaptanFenylkarbylaminchloridOxychlorid fosforečnýChlorid fosforitýSulfurylchloridTetraethylolovoTetramethylolovoTrichlorsilanVinylidenchlorid (1,1 -dichlorethylen)18-21Toxické látky kapalné, Třída toxicity - středníAkroleinAkrylonitrilBromSirouhlíkChloracetaldehydChlormethyletherBromkyanDimethyldichlorsilanEthylchloroformiát (chloromravenčan ethylnatý)Ethylenimin (aziran)Formaldehyd (roztoky)Kyselina fluorovodíková (roztoky)IsobutylaminMethylchlorformiát (chloromravenčan methylnatý)MethyldichlorsilanMethyljodid (jodmethan)MethyltrichlorsilanKyselina dusičná (dýmavá)Oleum (dýmavá kyselina sírová)PropyleniminPropylenoxidChlorid cíničitý22,25Vysoce toxické látky kapalnéKyanovodíkOxid dusičitýOxid sírovýTetrabutylaminOxid osmičelý26,29Vysoké toxické látky kapalné Třída toxicity – velmi vysokáMethylisokyanátKarbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu)PentaboranPentafluorid síry30,35Toxické látky plynné, Třída toxicity – nízkáEthylaminVinylchlorid (chlorethylen)31,36,40Toxické látky plynné, Třída toxicity - středníAmoniak (čpavek)Fluorid boritýOxid uhelnatýFluorid chloritýDimethylaminFluorovodíkMethylbromid (brommethan)Fluorodusík (fluorid dusitý)Perchlorylfluorid (fluorid kysel. chloristé)SilanFluorid křemičitýOxid siřičitýTrimethylaminVinylbromid (bromethylen)32,37,41,42Vysoce toxické látky plynnéChlorid boritýKarbonylsulfidChlorDioxid chloru (oxid chloričitý)DichloracetylenOxid dusičitý (dimer)FormaldehydGerman (germanovodík)HexafluoracetonBromovodíkChlorovodíkSulfan (sirovodík)Methylchlorid (Chlormethan)Oxid dusnatýSulfurylfluoridStannan33,38Vysoce toxické látky plynné, Třída toxicity - vysokáBorethanFosgen (karbonylchlorid)KarbonylfluoridDikyanFluorKetenSelanNitrosylchloridDifluorid kyslíkuFosfan (fosfin, fosforovodík)Stiban (antimonovodík)Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý)Hexafluorid telluru (fluorid tellurový)34,39Toxické látky plynné, Třída toxicity - extrémníArsan (arsin, arsenovodík)Selan (selenovodík)OzonHexafluorid selenu (fluorid selenový) LC50, krysa, 4 hod. v ppmKalkulační číslo (a)0,01 - 0,180,1 - 171 - 10610 - 1005100 - 100041000 - 10 000310 000 - 100 0002 Poznámka: LC50 – statisticky vypočítaná koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí za určitou dobu po expozici smrt 50% jedinců exponovaných po definovanou dobu (vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka). Fyzikální vlastnostiKalkulační číslo (b)Kapaliny (tlak při 20 °C)< 0,005 MPa10,005 - 0,03 MPa20,03 - 0,1 MPa3tlakem zkapalněný plyn,bod varu> 265K3bod varu< 265 K4chladem zkapalněný plyn,bod varu> 245 K3bod varu< 245 K4 Kalkulační číslo a + kalkulační číslo bTřída toxicity6Nízká7Střední8Vysoká9Velmi vysoká10Extrémní ČinnostNejdůležitější nebezpečné látkyReferenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4aSkladování palivČerpací staniceBenzín a motorová nafta6Benzín a zkapalněné uhlovodíkové plyny7MeziskladyBenzín6Zkapalněné uhlovodíkové plyny7,9Hlavní skladyRopa a topné oleje1,3Benzín4,6Zkapalněné uhlovodíkové plyny7,9,10,11Zemní plyn10,11Skladování plynu v tlakových lahvíchRůzné plyny13Zpracování a skladování palivRafinerieZkapalněné uhlovodíkové plyny, propan, benzin,6,7,9Alkylační procesyFluorovodík31Krakování (hluboké zpracování) ropyButen (butylen)7,9Ethen (ethylen)12Ethylenoxid (oxiran)30Propen (propylen)7,9Vinylchlorid7,9Benzin, C4 frakce6,7,9,10,11Benzen, aromatické uhlovodíky3Doprava paliv v zóně havarijního plánováníPotrubí - produktovodyZkapalněné uhlovodíkové plyny, propan8Zemní plyn12Benzín5Ropa2Voda (vnitrozemské vodní cesty)Zkapalněné uhlovodíkové plyny (stlačený)9Zkapalněné uhlovodíkové plyny (zkapalněný chlazením)11Benzín6Ropa3Po železnici/silniciZkapalněné uhlovodíkové plyny7Benzín6Ropa4Rozsáhlá chladicí zařízeníJatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony)Čpavek31Potraviny a pochutinyCukrovarnický průmyslOxid siřičitý31Průmysl mouky - mlýnyMethylbromid32Extrakce olejů/tukůHexan1,3Drožďárny Lihovary, destilace alkoholuHořlavé kapaliny4,6Průmysl kakaaHexan1,3Specifické výrobkyKožedělný průmyslKyseliny akroleinové18,21Dřevařský průmyslFormaldehyd32Papírenský průmyslEthylenoxid30Epichlorhydrin16,17Gumárenský průmyslStyren4,6Akrylonitril18,21Pomocné textilní provozyEthylenoxid30Formaldehyd32AlkylfenolyMetalurgický, elektronický průmyslVysoké peceOxid uhelnatý31Amoniak31Povrchové úpravyArsan34Specifické chemikálieHnojivaAmoniak31,36Spaliny43Kyselina sírováOxidy síry45Syntetické pryskyřiceEthylenoxid30Chlor32Akrylonitril18,21Fosgen33Formaldehyd32Plasty/syntetikaVinylchlorid7,9Akrylonitril18,21Chlor32Spaliny46Barvy/barvivaFosfín33Rozpouštědla4,6Spaliny46Chloro-fluoro uhlovodíky (CFC)Chlorovodík40,42Chlor32Fluorovodík31ChlorChlor32,37VinylchloridChlor32Vinylchlorid7,9Chlorovodík40,42AmoniakAmoniak31,36ChlorovodíkChlorovodík40,42Chlor32VláknaSirouhlík18Sulfan (Sirovodík)32Léky/léčivaChlor32Rozpouštědla4,6PolymeraceButen7,9Ethen12Propan7,9Vinylacetát1,3Syntetická vláknaMethanol1,3ChlornanyChlor32Vodík12PesticidyVýroba surovinFosgen33Isokyanáty26,29Chlor32Hořlavé produkty-spaliny43Stáčení a skladováníHořlavé produkty-spaliny43Maloobchod a skladováníHořlavé produkty - spaliny43Methylbromid32VýbušninyVýroba a skladováníRůzné14Skladování municeRůzné14,15Veřejná a užitná místaVodárny (úpravny vody)Chlor32Skladování pesticidůHořlavé produkty - spaliny43Přístavní zařízení v zóně havarijního plánováníKontejneryRůznéaNádrže (skladovací zařízení)RůznéaDoprava v zóně havarijního plánováníPotrubí - produktovodyChlor41Amoniak40Ethylenoxid40Chlorovodík41,42Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť)Hořlavé plyny b: 23,236,2397Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,5396Vysoce toxické plyny b: 26,265,26632Středně toxické plyny b: 236,268,28631Toxické kapaliny b: 336,66,66319Po voděVýbušniny b: 1.1,1.514Hořlavé plyny b: 23,236,2399c,11dHořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,5396Vysoce toxické plyny b: 26,265,26632c,37dStředně toxické plyny b: 236,268,28631c,36dToxické kapaliny b,e: 336,66,66320 a viz tabulka č. 1 b číslo Kemler kódu pro transport c stlačeno d chlazeno e nerozpustný, hustota <= 1 kg dm-3 Průmyslová činnostVzdálenost od obydlených oblastí [m]Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných palivHořlavé látky a/nebo výbušniny<1000zvláštní zřetel na:benzínové stanice (čerpací stanice)<50čerpací stanice LPG<100potrubí s hořlavými kapalinami<50skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg)<100Toxické látky<10 000zvláštní zřetel na:chladicí zařízení<100skladování pesticidů<50 Poznámka: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky. Refer. čísloTyp látkyPopis látkyČinnost1Hořlavá kapalinaTlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou2aPotrubí3Ostatní4Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou5aPotrubí6Ostatní7Hořlavý plynZkapalněný tlakemŽeleznice, silnice, nadzemní zásobníky8aPotrubí9Ostatní10Zkapalněný chlazenímSkladování v zásobníku s jímkou11Ostatní12aStlačenýPotrubí13Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg)14VýbušnéV celku (jedna exploze)15V obalech (munice)16Toxická kapalinaNízká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou17Ostatní18Střední toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou19Silnice/železnice20Voda21Ostatní22Vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou23Silnice/železnice24Voda25Ostatní26Velmi vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou27Silnice/železnice28Voda29OstatníToxický plynZkapalněný tlakem:V případě činností na vodě užij 30-34 místo 35-3930Nízká toxicita31Střední toxicita32Vysoká toxicita33Velmi vysoká toxicita34Extrémní toxicitaZkapalněný chlazením:35Nízká toxicita36Střední toxicita37Vysoká toxicita38Velmi vysoká toxicita39Extrémní toxicitaV potrubí:40aStřední toxicita41aVysoká toxicita42aPod tlakem >2,5 MPa vysoká toxicita43Z pesticidů44Toxické spaliny při hořeníZ hnojiv45Z kyseliny sírové46Z plastů (s chlorem) a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b). Referenční čísloMnožství (v tunách)0,2 - 11 - 55 - 1010 - 5050 - 200200 - 10001000 - 50005000 - 10000>100001-----501001002002a---------3---50100200400XX4-----1002002004005a---------6---1002004001000XX7-501002004001000XXX8a---------91002002004001000XXX10-----10020020040011---1002004001000XX12a---------13--200200200200XXX1450100100200200400XXX15100100200200200400XXX16-----505010020017---505010020020020018---5010040010002000200019-50200400XXXXX20-100400100020006000XXX21-100200400100020002000XX22--501002001000200060006000231002004001000XXXXX242004001000200060006000XXX251002004001000200020006000XX2650100200100020006000600020000200002720040010002000XXXXX284001000200060002000020000XXX292004001000200060002000020000X30501001002002004004004001000311002002004001000200020006000200003220040010001000200060006000XX33400100020006000600020000XXX341000200060002000020000XXXX35---505010010020040036-501002004004001000200060003710020040010001000200020006000200003840010002000200060006000XXX391000200060002000020000XXXX40a---------41a---------42a---------43---10040010001000XX44-5050200100020002000XX45--50100200400400XX46---50200400400XX Poznámka: Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné dopady. a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b. Ref. ČísloTyp látkyÚdaje k látcePrůměra (m)Parametr R (m)2Hořlavá KapalinaTlak nasycených par (20 °C) < 0,03 MPa>0,250 50 1005Tlak nasycených par (20 °C) >= 0,03 MPa0,2-0,4 >0,450 1008Hořlavý PlynZkapalněný (tlakem)< 0,1 0,1-0,2 >0,2200 400 100012Stlačený0,2-1 >150 10040Toxický plynNízká toxicita< 0,1 0,1-0,21000 200041Vysoká toxicita< 0,1 0,1-0,22000 600042Tlak >2,5 MPa, vysoká toxicita< 0,02 0,02-0,04 0,04-0,1400 1000 2000 a Průměr největšího potrubí Příloha č. 2 k vyhlášce č. 103/2006 Sb. Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy9), grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně. Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření dopadů unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku a podobně budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen “neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele. Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení. Vnější havarijní plán se člení na: A. Informační část Informační část obsahuje a) identifikaci provozovatele, popis objektů nebo zařízení, určení zdroje rizika, b) charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury, c) vymezení zóny havarijního plánování, d) sídelní celky v zóně havarijního plánování včetně přehledu počtu obyvatel, e) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek, f) podklady předané krajskému úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem, g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (například domino efekt), h) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení, i) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik. Ke zpracování částí uvedených pod písmeny b) až d) se využije havarijní plán kraje10). B. Operativní část Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie. Operativní část obsahuje a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii, b) způsob koordinace řešení závažné havárie, c) kritéria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje, d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací, e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů. C. Plány konkrétních činností Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán: a) vyrozumění, b) varování obyvatelstva, c) ukrytí obyvatelstva, d) záchranných a likvidačních prací, e) evakuace osob, f) individuální ochrany obyvatelstva, g) dekontaminace, h) monitorování, i) regulace pohybu osob a vozidel j) traumatologický, k) veterinárních opatření, l) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou, m) preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie, n) opatření při hromadném úmrtí osob, o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí, p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, q) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, r) nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje: a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na 1. operační střediska působící na území kraje, 2. příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu, dotčeného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele, 3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému, 4. další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními, 5. další dotčené územní správní úřady, 6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností, 7. právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje. V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu). Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje: a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně poskytnutí tísňové informace, b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy, c) náhradní způsob varování obyvatelstva. Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí, které obsahují: a) způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního plánování, b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí. Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje11). Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje zejména: a) konkrétní možné nasazení, b) plněné úkoly, c) způsob řízení zásahu, d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému. Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména: a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci, b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání, c) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány, d) počty osob vyžadujících zvláštní péči, e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace, f) popis doporučeného evakuačního zavazadla, g) systém evidence evakuovaných osob, h) evakuační trasy a jejich zabezpečení, i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování. Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany. Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje: a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace, b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování, c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou, d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení, e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby. Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje: a) rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování, b) způsob předávání zjištěných údajů, c) sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek životního prostředí. Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje: a) stanovení hranic uzavřeného prostoru, b) určení vstupních a výstupních míst, c) možné způsoby regulace pohybu osob, d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů, e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel. Pro potřeby zabezpečení odborné neodkladné zdravotní péče a odborného lékařského vyšetření se zpracuje traumatologický plán, který je členěný na plány dotčených zdravotnických zařízení a územně příslušného kraje, kterým se stanovuje způsob organizace zabezpečení zdravotní péče při mimořádné události. Traumatologický plán je sestaven z dílčích plánů v působnosti zpracovatelů a obsahuje: a) postupy a organizace dotčených zdravotnických zařízení a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí nebo osobám, které provádějí záchranné a likvidační práce (včetně případných profylaktik) a byly v souvislosti s mimořádnou události zdravotně postiženy; b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a nebo ukrývanému obyvatelstvu; c) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení. Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu se zvláštním právním předpisem12) plán veterinárních opatření. Plán veterinárních opatření obsahuje: a) stavy a umístění hospodářských zvířat, b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení, c) hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění, d) opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat. Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje: a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody, b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání, c) varianty možných opatření, d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou, e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv, f) stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace potravin, vody a krmiv. Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje: a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy domino efektem, b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření. Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu se zvláštním právním předpisem13), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje: a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace, b) způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob, c) stanovení způsobu pohřbení. Pro minimalizaci dopadů havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje: a) přehled dopadů působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí, b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.), c) přehled správních úřadů14) a právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje: a) způsoby zabezpečení, b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech, c) činnost příslušných orgánů. Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který obsahuje: a) přehled spojení na hromadné informační prostředky, b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací, c) frekvence vysílání rozhlasových stanic, d) způsob ověření průniku tísňových informací, e) náhradní způsoby pro informování veřejnosti, f) formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva, g) organizační a materiální zabezpečení h) rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky. Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu se zvláštním právním předpisem15), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje: a) způsob nakládání s odpady a seznam právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k nakládání s odpady, b) přehled skládek odpadů a ostatních zařízení, která jsou určena k nakládání s odpady, c) rozdělení odpovědnosti za provedení odstranění odpadů, d) stanovení dozoru při odstranění odpadů. 1) § 2 písm. k) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2) § 2 písm. a) a b) zákona č. 59/2006 Sb. 3) § 2 písm. d) zákona č. 59/2006 Sb. 4) § 2 písm. c) zákona č. 59/2006 Sb. 5) § 2 písm. i) zákona č. 59/2006 Sb. 6) § 10 zákona č. 59/2006 Sb. 7) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 59/2006 Sb. 8) § 44a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 10) Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. 11) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 12) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) Například § 27 zákona č.59/2006 Sb. 15) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.