§ 53 Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 53 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Říman v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Závazné české technické normy1.ČSN 36 5601Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční požadavky. SSZ pro řízení silničního provozu, SSZ pro zvýraznění nebezpečných míst.2.ČSN 73 6005Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.3.ČSN 73 6021Světelné signalizační zařízení. Umístění a použití návěstidel.4.ČSN 73 6102Projektování křižovatek na silničních komunikacích.5.ČSN 73 6114Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování.6.ČSN 73 6121Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy.7.ČSN 73 6122Stavba vozovek. Lité asfalty.8.ČSN 73 6123Stavba vozovek. Cementobetonové kryty.9.ČSN 73 6124Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem.10.ČSN 73 6125Stavba vozovek. Stabilizované podklady.11.ČSN 73 6126Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy.12.ČSN 73 6127Stavba vozovek. Prolévané vrstvy.13.ČSN 73 6128Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy.14.ČSN 73 6129Stavba vozovek. Postřiky a nátěry.15.ČSN 73 6130Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy.16.ČSN 73 6131Stavba vozovek. Dlažby a dílce.Část 1: Kryty z dlažebČást 2: Kryty ze silničních dílcůČást 3: Kryty z vegetačních dílců17.ČSN 73 6201Projektování mostních objektů.18.ČSN 73 6207Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu.19.ČSN 73 6212Navrhování dřevěných mostních konstrukcí.20.ČSN 73 6213Navrhování zděných mostních konstrukcí.21.ČSN 73 6220Zatížitelnost a evidence mostů pozemních komunikací.22.ČSN 73 6223Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad kolejemi celostátních drah a vleček.23.ČSN 73 6242Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.24.ČSN 73 6266Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace.25.ČSN 73 6380Železniční přejezdy a přechody.26.ČSN 73 6425Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.27.ČSN 73 7505Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.28.ČSN 73 7507Projektovanie tunelov na cestných komunikáciach.29.ČSN 75 6101Stokové sítě a kanalizační přípojky.Doporučené české technické normy30.ČSN 01 3466Výkresy pozemních komunikací.31.ČSN 01 3467Výkresy mostů.32.ČSN 01 8020Dopravní značky na pozemních komunikacích.33.ČSN 36 0400Veřejné osvětlení.34.ČSN 36 0410Osvětlení místních komunikací.35.ČSN 36 0411Osvětlení silnic a dálnic.36.ČSN 72 1002Klasifikace zemin pro dopravní stavby.37.ČSN 72 1006Kontrola zhutnění zemin a sypanin.38.ČSN 73 0031Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet.39.ČSN P ENV 1991-1 73 0035Zásady navrhování a zatížení konstrukcí.Část 1: Zásady navrhování40.ČSN 73 0037Zemní tlak na stavební konstrukce.41.ČSN 73 2401Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu.42.ČSN P ENV 206 73 2403Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení.43.ČSN 73 2603Provádění ocelových mostních konstrukcí.44.ČSN 73 3050Zemní práce.45.ČSN 73 6056Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.46.ČSN 73 6059Servisy a opravy motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení.47.ČSN 73 6075Navrhovanie autobusových staníc.48.ČSN 73 6100Názvosloví silničních komunikací.49.ČSN 73 6101Projektování silnic a dálnic.50.ČSN 73 6108Lesní dopravní síť.51.ČSN 73 6110Projektování místních komunikací.52.ČSN 73 6133Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací.53.ČSN 73 6175Měření nerovnosti povrchů vozovek.54.ČSN 73 6177Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek.55.ČSN 73 6192Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží.56.ČSN 73 6200Mostní názvosloví.57.ČSN 73 6203Zatížení mostů.58.ČSN 73 6205Navrhování ocelových mostních konstrukcí.59.ČSN 73 6206Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí.60.ČSN 73 6209Zatěžovací zkoušky mostů.61.ČSN 73 6221Prohlídky mostů pozemních komunikací.62.ČSN 73 6244Přechody mostů pozemních komunikací.63.ČSN 73 7501Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů.64.ČSN P 74 2871Systémy dodatečného předpínání. Obecné požadavky a zkoušení.65.ČSN 75 5630Podchody vodovodního potrubí pod železnicí a silniční komunikací.66.ČSN 75 6230Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Cílem je stanovení jednotného způsobu záznamu jevů sledovaných v rámci hlavních prohlídek. Její součástí je i stanovení kritérií na posouzení zjištěných skutečností. 1. ZÁSADY PROVÁDĚNÍ HLAVNÍ PROHLÍDKY 1.1. Hlavní prohlídka je prováděna v uzlovém lokalizačním systému, pro dálnice je přípustný i lokalizační systém liniový. V případě místních komunikací se systém sběru dat a jejich následného zpracování přizpůsobí používanému lokalizačnímu systému. 1.2. Sledováno je celé těleso komunikace, včetně součástí a příslušenství. V případě směrově rozdělené čtyřpruhové komunikace je každý jízdní pás brán jako samostatná komunikace. 1.3. Hlavní prohlídky mostů se provádějí dle doporučené ČSN 73 6221. 2. ZPŮSOB ZÁZNAMU SLEDOVANÝCH JEVŮ 2.1. Vozovka a těleso komunikace (včetně krajnice) U poruch je sledován jejich rozsah (plocha, délka) a umístění na vozovce. Jevy zjištěné v průběhu hlavní prohlídky jsou doplněny o dostupné údaje proměnných parametrů (drsnost, podélná a příčná nerovnost, zbytková životnost), změřené a vyhodnocené na základě příslušných ČSN uvedených v příloze č. 1. 2.2. Mostní objekty jsou sledovány podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221. 2.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo mostních. Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha a délka), stavebně technický stav a funkčnost. Klasifikace stavebně technického stavu I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby či opravy také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční, životnost je nulová 2.4. Další součásti a příslušenství komunikace Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha, resp. délka) a technický stav. Skutečný stav je kontrolován s údaji v pasportu. Zvýšená pozornost je věnována stavu dopravního značení a dopravního zařízení. 3. VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH JEVŮ 3.1. Vozovka komunikace (včetně krajnice) Vyhodnocení zjištěných jevů je zpravidla v systémech hospodaření s vozovkou. Stanoví se návrhová úroveň porušení v závislosti na dopravním zatížení komunikace a jejím dopravním významu. Měření a vyhodnocení je prováděno schválenými typy měřicích přístrojů v souladu s doporučenými ČSN uvedenými pod č. 53, 54 a 55 v příloze č. 1. V odůvodněných případech musí být měření doplněno sondami do konstrukce vozovky a laboratorními zkouškami zabudovaných materiálů. Při souběhu dvou a více poruch je vždy upřednostněna porucha nejzávažnější. Na základě zjištěných hodnot charakteristik provozní způsobilosti a nebo rozsahu jednotlivých poruch vozovky se vozovka rozdělí do homogenních sekcí a zatřídí do pěti klasifikačních stupňů a rozhoduje se o způsobu údržby nebo opravy. Údržbu (běžnou i souvislou) nebo opravu lze většinou navrhnout více variantami technologií. Jejich výběr je závislý především na ekonomickém posouzení. 3.2. Mostní objekty Vyhodnocení zjištěných jevů a návrh opatření se provádí podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221. 3.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo mostních Navržená opatření odpovídají klasifikaci stavebního stavu dle bodu 2.3. I. výborný - žádná opatření II. vyhovující - běžná údržba dle plánu III. dobrý - běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující - provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní - okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně-organizační opatření Opatření, s výjimkou havarijního stavu, jsou zapracována do harmonogramu prací na příští období. 3.4. Další součásti a příslušenství komunikace Na základě zjištěných skutečností je upřesňován harmonogram prací správce komunikace. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Obrázek 1 - Úrovňová křižovatka bez směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci nebo se směrovacími ostrůvky mimo volnou šířku hlavní komunikace Obrázek 2 - Úrovňová křižovatka se směrovacími ostrůvky na vedlejší komunikaci Obrázek 3 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo Obrázek 4 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo a připojovacím pruhem Obrázek 5 - Okružní křižovatka Obrázek 6 - Mimoúrovňová křižovatka trubkovitá Obrázek 7 - Mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků nebo s průpletovými úseky Obrázek 8 - Mimoúrovňová křižovatka kosodélná Obrázek 9 - Připojení nemovitostí (obslužných zařízení) k dálnici, silnici nebo místní komunikaci 1. Hranice mezi pozemními komunikacemi v místě připojení je vyznačena na obrázcích silnou čárkovanou čarou. Lomové body hranice jsou označeny křížkem v místech, kde lze osadit mezníky a kroužkem na zpevněných plochách, kde se užijí hřeby pro vyznačení lomů. 2. Část hranice sledující podélný směr hlavní komunikace se umístí do úrovně okraje zpevnění na hlavní komunikaci (viz obrázek 1) nebo do úrovně nejbližších směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci (viz obrázky 1 až 4). 3. Část hranice oddělující větve připojení je vedena jako spojnice okraje zpevnění ostrůvku a okraje zpevnění na začátku oblouku pro odbočení (větve křižovatky). 4. Hranice mezi vedlejší a hlavní komunikací na okružní křižovatce v místě připojení je kolmice vedená z bodu vzdálenějšího oblouku větve od kruhového objezdu k ose příslušné vedlejší komunikace. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. BĚŽNÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ Běžná údržba zahrnuje drobné, místně vymezené práce, jejichž potřeba byla zjištěna v rámci prohlídek komunikací. Jedná se především o následující práce: 1.1. údržba vozovky a krajnic - vysprávka asfaltových krytů - vysprávka cementobetonových krytů - vyrovnání a údržba dlážděných krytů - údržba štěrkových krytů - seříznutí, doplnění, zpevnění a čištění krajnic 1.2. údržba dopravního značení, dopravních zařízení a dalšího příslušenství (svislé a vodorovné dopravní značky a zařízení, zrcadla, hlásky, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení dopravy, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot apod.) 1.3. údržba odvodňovacích zařízení (propustky, příkopy, rigoly, skluzy, trativody a vsakovací jímky, silniční kanalizace, uliční vpusti a lapače splavenin) 1.4. údržba svahů a násypů zemního tělesa komunikace 1.5. údržba chodníků a dalších nemotoristických komunikací, dělicích pásů a dopravních ostrůvků 1.6. údržba ploch a vybavení odpočívek, odstavných a parkovacích ploch a dalších součástí komunikace (staničníky, mezníky, zpomalovací prahy, únikové zóny, protihlukové zdi a valy) 1.7. údržba objektů (tunely, galerie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy) 1.8. ošetřování silniční vegetace 2. SOUVISLÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ Souvislá údržba zahrnuje rozsáhlejší práce v souvislých úsecích sloužící k zachování a obnově původních vlastností. Podkladem pro rozhodnutí o jejím provedení jsou výsledky systémů hospodaření s vozovkou, případně vyhodnocené údaje z prohlídek komunikací. Jedná se především o následující práce: 2.1. obnova vozovkového souvrství, zpevnění a úprava krajnic, chodníků a dalších nemotoristických komunikací - vozovky s asfaltovým krytem obnova krytu obnova protismykových vlastností krytu obnova rovnosti krytu metody využívající recyklace původního krytu - vozovky s cementobetonovým krytem obnova protismykových vlastností krytu obnova rovnosti krytu - vozovky s dlážděným krytem nebo s krytem ze silničních dílců obnova protismykových vlastností i rovnosti krytu zesílení - štěrkové vozovky obnova rovnosti krytu zesílení 2.2. obnova jednotlivých druhů součástí a příslušenství komunikací (v souvislém tahu) 2.3. úprava zemního tělesa a jeho zabezpečení zřízením zdí 2.4. odstranění výmrazků v souvislých úsecích 2.5. obnova silniční vegetace v souvislých úsecích 3. OPRAVY Opravy zahrnují především následující práce: 3.1. zesílení nebo rozšíření vozovky a krajnic 3.2. zřízení chodníků, jejich zesílení, popř. zvýšení nivelety 3.3. odstranění sesuvů, zpevňování hornin v zářezech a odřezech 3.4. odstranění důlních škod na tělese komunikace 3.5. oprava koruny komunikace včetně součástí a příslušenství 3.6. obnova objektů uvedených v bodu 1.7. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. Plán zimní údržby dálnic Plán zimní údržby dálnic se zpracovává ve dvou stupních - operační plán jednotlivých středisek správy a údržby dálnic (dále jen „SSÚD“) - operační plán organizace; organizace předkládá plán do 20. října Ministerstvu dopravy. 1.1. Plán SSÚD obsahuje: a) mapu dálničního úseku v měřítku 1:50 000, v níž se vyznačí: - dálniční úseky udržované posypem chemickými rozmrazovacími materiály (červenou barvou), postřikem chemickými roztoky (modrou barvou) a posypem zdrsňovacími materiály (žlutou barvou) - stanoviště mechanismů pro zimní údržbu a trasy pracovních okruhů - úložiště zdrsňovacích posypových materiálů nad 1000 m3 (písmena IP), chemických rozmrazovacích materiálů nad 100 t (písmena CHRL) a chemických roztoků (písmena CHR) - rozmístění zásněžek podél dálnice (hnědou barvou) - telefonní spojení (písmeno T) - stanoviště radiotelefonních stabilních stanic (písmeno V) - sklady a čerpací stanice pohonných hmot (písmena PH – benzin, nafta) - umístění sond hlásičů náledí (písmena HN) b) textovou část, ve které se uvede: - seznam zaměstnanců odpovědných za zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti vozovek, parkovišť, chodníků a za zpravodajskou službu včetně jejich bydliště a telefonního spojení - seznam zaměstnanců zařazených do zimní služby včetně jejich bydliště a telefonního spojení - seznam zaměstnanců smluvně zajištěných - seznam důležitých telefonních a faxových spojení na vedoucí zaměstnance organizace, ostatní SSÚD, ústřední orgán státní správy, Policii ČR, zdravotnická zařízení apod. - seznam úseků dálnic, křižovatek a udržovaných odpočívek - seznam úseků dálnic udržovaných posypem chemickými rozmrazovacími materiály, chemickými roztoky a zdrsňovacími posypovými materiály - organizace provádění zásahu zimní údržby – zpracovává se variantně podle charakteristických klimatických a povětrnostních podmínek v zimním období v daném úseku dálnice - organizace kontroly stavu sjízdnosti dálnice - organizace směn a jejich vedení - soupis úložišť posypových a kapalných materiálů pro zimní údržbu a jejich zdrojů - soupis skladů materiálů, pohonných hmot a čerpacích stanic - soupis stanovišť mechanismů s uvedením druhů a počtů mechanismů - popis ubytovacích a stravovacích podmínek pro pracovníky zimní údržby - údaje o sjednané výpomoci v kalamitních situacích - způsob získávání meteorologických zpráv a předpovědí. 1.2. Plán organizace obsahuje: a) mapu udržovaných dálnic v měřítku 1:50 000 s vyznačením jednotlivých úseků a SSÚD b) tabelární přehled o vybavenosti mechanismy a zařízeními pro zimní údržbu, o počtech zaměstnanců určených k výkonu zimní údržby a množství posypových a kapalných materiálů podle jednotlivých SSÚD c) údaje o sjednaných výpomocech v době kalamitních situací d) seznam zaměstnanců organizace odpovědných za výkon zimní údržby dálnic včetně telefonního spojení a bydliště e) způsob organizace a zajištění zpravodajské služby f) předpokládaný způsob výpomoci jednotlivými SSÚD včetně spojení na vedoucí zaměstnance SSÚD g) režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti, v oblasti zdroje pitných vod, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221. 2. Plán zimní údržby silnic Plán zimní údržby silnic předkládá správce silnic příslušnému správnímu úřadu k zaujetí stanoviska a do 30. září pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy. Plán sestává z těchto částí: 2.1. Mapová část: a) Mapa udržované sítě v měřítku 1:100 000 s vyznačením pořadí důležitosti zimní služby takto: I. pořadí - červená II. pořadí - modrá III. pořadí - žlutá neudržované - bez označení b) Mapa tras jízd posypových mechanismů v obvyklých zimních podmínkách se zpracovává s přihlédnutím k pořadí důležitosti silnic v měřítku 1:50 000. Zde se vyznačí: - trasy (okruhy) jízd sypačů - plnou barevnou odlišnou čarou u každé trasy se zkratkou vyjádří: CH - posyp chemickým rozmrazovacím materiálem Z - zdrsňovací posyp 1 - ... - číslo obvodu V - provedení vlastní kapacitou D - provedení dodavatelsky (příklad: CH 12 - V ) - silnice udržovaná pouze pluhováním - čerchovanou barevnou čarou - silnice neudržované - bez označení c) Mapa s určením tras pluhování v měřítku 1:100 000 nebo 1:50 000. 2.2. Textová část: a) Osoby odpovědné za zimní údržbu. Odpovědnost za zimní údržbu je stanovena organizačním řádem správce komunikace a pracovní náplní vedoucích zaměstnanců. Za výkon zimní údržby odpovídá: - na celém spravovaném území: vedoucí zimní údržby, mimo pracovní dobu směnový vedoucí zimní údržby - na cestmistrovském obvodu: v pracovní době cestmistr, v mimopracovní době pověřený zaměstnanec (dispečer, vedoucí směny) - na trase udržované z domácí pohotovosti: řidič, jemuž je trasa přidělena a připadá na něj v dané době směna stanovená řádným rozpisem. Případné změny zaznamenává do deníku zimní údržby na středisku cestmistr. b) Seznam silnic a kilometry údržby dle technologií Třída silniceCelkem kmZ tohoNeudržovánochem. rozmrazovacími materiályzdrsňovacími materiályjen pluhovánímbez zvlhčeníse zvlhčenímstruska, škváradrť, písekI.II.III.CelkemDodavatelskyVlast. zaměst. Pořadí důležitostiOznačení silniceStaničeníCelkem kmPosyp kmPluhování kmI.silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... I. pořadí celkem:II.silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... II. pořadí celkem:III.silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... III. pořadí celkem: silnice v zimním období neudržované: silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... silnice v zimním období neudržované celkem: Pro každou trasu se uvede: Označení trasy Staničení Zaměstnanec (dodavatel) Stanoviště Spojení (telefon, vysílačka, ...) Specifikace okruhů a prací Zpracovává se pro jednotlivé trasy a stanoví časové pořadí jízd a dobu, za kterou při obvyklých zimních povětrnostních podmínkách provede mechanismus posyp vozovek. Časový plán se zpracuje tak, aby byly dodrženy časové limity pro jednotlivá pořadí důležitosti a přednostně ošetřena dopravně důležitá místa. c) Seznam mechanismů (s rozdělením na vlastní a dodavatelské) Mechanismy pro posyp sypače pro posyp chemickými rozmrazovacími látkami (suchá sůl, zvlhčená sůl) - se sněhovou radlicí - bez radlice sypače pro zdrsňovací posyp - se sněhovou radlicí - bez radlice Mechanismy pro pluhování (bez možnosti současného posypu) nosiče se sněhovou radlicí nosiče se šípovým pluhem traktory se závěsnou radlicí nebo škrabkou sněhové metače sněhové frézy Rekapitulace: sypače celkem nosiče radlic bez posypu radlice celkem šípové pluhy celkem traktorové radlice a škrabky celkem nakladače celkem sněhové metače celkem sněhové frézy celkem. d) Spojení s nepřetržitou službou Uvede se místo, adresa a možnost spojení s nepřetržitou službou zodpovědnou za výkon zimní údržby. e) Seznam vedoucích zaměstnanců zajišťujících zimní údržbu Uvedou se všichni vedoucí zaměstnanci správce komunikace, cestmistři a mistři na cestmistrovských obvodech takto: Jméno a příjmení, funkce, pracoviště, telefon na pracoviště, telefon do bydliště. f) Seznam úložišť posypového materiálu: Místo, druh materiálu, kapacita, předpoklad stavu zásob k 1. listopadu. g) Sjednaná výpomoc Firma (organizace), sídlo, jméno obsluhy, telefon, sjednaná činnost. h) Režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti a v oblasti zdroje pitných vod, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a přírodních zdrojů minerálních vod stolních, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221 Název úseku - číslo silnice, místní název, technologie údržby. i) Doklady - záznamy z jednání štábu zimní údržby - smlouvy o vzájemné výpomoci při zimní údržbě na silnicích přecházejících ze sousedních území, včetně dohod o použitých technologiích - schvalovací doložka Ministerstva dopravy - smlouvy o výpomocích sjednané podle písmene g) - další doklady. 3. Plán zimní údržby místních komunikací O zpracování plánu zimní údržby místních komunikací a jeho rozsahu rozhodují obce podle § 42 odst. 2 vyhlášky. 4. Operační štáby zimní údržby 4.1. Pomocnými orgány správců pozemních komunikací jsou krajské operační štáby zimní údržby pozemních komunikací. K účasti v operečním štábu přizve správce pozemní komunikace zástupce referátu dopravy a referátu životního prostředí krajského úřadu, krajského ředitelství Policie ČR, hasičského záchranného sboru kraje a právnických osob, které se rozhodujícím způsobem podílejí na materiální a technické spolupráci při zabezpečování zimní údržby pozemních komunikací. Operační štáby zimní údržby zřizuje a jejich zasedání svolává správce pozemních komunikací. 4.2. Ministerstvo dopravy zřizuje jako svůj pomocný orgán hlavní operační stáb zimní údržby silnic a dálnic za účelem operativního řešení mimořádných situací. K účasti v operačním štábu přizve Ministerstvo dopravy zejména zástupce Policejního prezidia Policie ČR, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí. 4.3. Na svém zasedání před začátkem zimního období projedná operační štáb plán zimní údržby, její organizaci a vzájemná spojení. Další zasedání jsou operativně svolávána podle potřeby. V případech, kdy správce pozemní komunikace není schopen v důsledku mimořádné povětrnostní situace zvládnout vzniklou kalamitní situaci ani při nasazení všech vlastních i všech v oblasti dosažitelných sil a prostředků, svolá operační štáb. 4.4. Obce postupují podle bodu 3; v případě stavu ohrožení podle bodu 4.3., včetně využití pravomocí podle krizového zákona22). 5. Zpravodajství Správci dálnic a silnic předkládají ve stanovených termínech informace o sjízdnosti těchto komunikací pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy, které zajišťuje informování veřejnosti sdělovacími prostředky. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. Opatření před zahájením zimní údržby V přípravě na zimní údržbu provedou správci silnic a dálnic rozbor minulého zimního období a zajistí zejména: - připravenost mechanismů pro zimní údržbu, prověření znalostí pracovníků vykonávajících zimní údržbu (technologie, předpisy pro obsluhu mechanismů, pravidla o bezpečnosti práce apod.) do 15. října - projednání smluv o výpomoci do 31. října - projednání vstupu na přilehlé pozemky a postavení zásněžek do 30. listopadu. a) Stavění zásněžek V místech opakovaného nebezpečí zavátí komunikace se umisťují zásněžky v bezpečné vzdálenosti od hrany koruny komunikace na návětrné straně, pokud možno kolmo na směr převládajících větrů, souběžně s komunikací ve vzdálenosti 12 - 18násobku jejich výšky, a to dle místních podmínek. Když návěj a závěj dosáhnou plné výšky zásněžek a povrch sněhu se pak nad jejich horní hranou úplně vyrovná, postaví se další řada zásněžek před první řadu proti převládajícímu směru větru na vzdálenost 12 až 25 metrů, a to podle hloubky zářezu. Správce komunikace postupuje při umisťování zásněžek tak, aby nevznikly škody na dotčených pozemcích a aby zásněžky byly dostatečně zajištěny proti účinkům větru. b) Orientační sněhové tyče V oblastech s nadměrnými sněhovými srážkami se osazují orientační sněhové tyče sloužící k lepší orientaci při pluhování. Tyče opatřené odrazkami nebo černožlutě natřené mají průměr cca 5 cm. Jejich délka je 1 - 3 m v závislosti na výšce sněhové pokrývky v dané oblasti. Osazují se 50 cm vně od čištěné plochy ve vzdálenostech cca po 50 m. Tato vzdálenost se přiměřeně zkracuje v obloucích nebo v místech s častým výskytem mlh. c) Označení neudržovaných komunikací Komunikace, jejichž sjízdnost se v zimním období nezajišťuje, musí být před začátkem zimního období označeny dopravní značkou A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou „Silnice se v zimě neudržuje“. d) Označení změny technologie Tam, kde v jedné trase komunikace dochází ke změně technologie posypu, musí být osazena dopravní značka A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou, např. „Konec chemického posypu“. e) Uzavření smluv S dostatečným předstihem uzavře správce komunikace smlouvy o výpomoci v kalamitních situacích, smlouvy o vzájemné výměně udržovaných komunikací a dohody o jednotné údržbě silnic procházejících územími více správců tak, aby jejich sjízdnost byla zajišťována pokud možno stejnou technologií. Nedojde-li k dohodě nebo není-li to technicky možné, musí být použitá technologie schválena silničními správními úřady. Místa změny technologie musí být označena podle odstavce d). f) Školení osob provádějících zimní údržbu Všechny osoby provádějící zimní údržbu musí být řádně a prokazatelně proškoleny (i osoby provádějící zimní údržbu dodavatelsky). Osnova školení musí obsahovat kromě technických a organizačních pokynů také pravidla bezpečné práce v zimní údržbě a zásady ochrany životního prostředí. 2. Mechanické odklízení sněhu Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné, a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky. Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit. Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen odtok vody. U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k okrajům chodníků a dle možností odváží. Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných případech a za stanovených bezpečnostních opatření. U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných pracovních sestavách. Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů, které se následně odstraní. Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování volné výšky. Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty. K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru vozovky. Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva sněhu přesáhnout 3 cm. 3. Odklizení sněhu s použitím chemických rozmrazovacích materiálů Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět. Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1 - 1,5 cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m-2, při větší intenzitě dávkou 20 g.m-2. Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při mimořádně dlouhém sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m-2 opakovat, ale vždy až po provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky. 4. Odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev za pomoci chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy uježděného sněhu do tloušťky 1 - 2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických prostředků. Při teplotách kolem -5 °C se použije chlorid sodný, při teplotách kolem -15 °C se použije chlorid vápenatý - v mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené maximální dávky nesmí být překročeny. Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20 g.m-2. Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom zásahovém dni nemá překročit 60 g.m-2. Jen ve zcela výjimečných případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace, lze použít dávku vyšší než 60 g.m-2. Dávky vyšší než 20 g.m-2 se nesmí používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na sypači použito zkrápěcí zařízení. Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější vrstvy náledí se nechá posyp působit 2 - 5 hodin. Pokud se za tuto dobu vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky. Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky neprodleně mechanicky odstranit. Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240 g.m-2 směsi s poměrem 1 : 5. 5. Zdrsňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev posypem zdrsňovacími materiály Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích materiálů. Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm). Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm). V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm. Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m-2, místa, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300 g.m-2. Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky vyšší než 500 g.m-2 jsou však neúčelné. Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace, případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom směru. 6. Odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy k zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok. 7. Mechanismy pro zimní údržbu a) Sypače chemických rozmrazovacích materiálů mají splňovat tyto technické požadavky: - dávka chemického rozmrazovacího materiálu v g.m-2 na pruhu požadované šířky má být nastavitelná v mezích 10 - 60 g.m-2, a to nejlépe plynule, - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení 10, 20, 30, 40 a 60 g.m-2, nejméně však 10, 20 a 40 g.m-2 - nastavené dávkování má být automaticky dodržováno i při změnách pracovní rychlosti sypače v mezích 10 až 60 km.h-1 - šířka posypu má být nastavitelná minimálně v mezích 2 - 9 m, u sypačů s konstantní šířkou posypu má být minimálně 2 m, maximálně 3,5 m - příčná a podélná rovnoměrnost posypu v závislosti na jakosti posypové soli má být uvedena v technických podmínkách sypače - sypače, u nichž je instalováno zkrápěcí zařízení, mají umožňovat dodržení poměru suchého materiálu a solanky 7 : 3 při dávkování 5 - 20 g.m-2. Doporučená koncentrace chloridu sodného v solance je 18 - 21 %. Před zimním obdobím je nutno přezkoušet skutečné dávkování v g.m-1 s používaným materiálem a podle výsledků korigovat nastavení dávkovacího ústrojí tak, aby skutečné dávky byly v souladu s požadovanými hodnotami. b) Sypače zdrsňovacích materiálů mají splňovat tyto technické požadavky: - dávka zdrsňovacího posypového materiálu má být nastavitelná v mezích 70 - 500 g.m-2 (minimálně do 300 g.m-2), což odpovídá 0,05 - 0,33 l.m-2 kameniva při sypné hmotnosti 1500 kg.m-3 - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení dávky 70, 100, 200, 300 (500) g.m-2 při použití zdrsňovacích materiálů se zrnem max. 18 mm, přednostně se však požaduje plynulé nastavování - nastavená dávka má být automaticky udržována i při změnách pracovní rychlosti sypače v mezích 10 - 40 km.h-1 - šířka posypu (u sypačů s nastavitelnou šířkou posypu) má být nastavitelná v mezích 2,5 - 10 m (minimálně 2,4 - 5 m) - šířka posypu u sypačů s konstantní šířkou má být v mezích 2,5 až 3,5 m - příčná a podélná nerovnoměrnost posypu v závislosti na granulaci posypového materiálu má být uvedena v technických podmínkách sypače. 8. Doporučené materiály pro zimní údržbu a) Chemické rozmrazovací materiály K posypu silnic, dálnic a místních komunikací s výjimkou nemotoristických komunikací lze používat následující chemické rozmrazovací materiály: - Chlorid sodný - Chlorid vápenatý - Směsi chloridů Chlorid sodný - (sůl kamenná, sůl kuchyňská) NaCl - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev při teplotách do -5 °C a za určitých podmínek i nižších. Chlorid vápenatý, CaCl2 - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev pod -15 °C. Používané posypové soli nemají obsahovat více než 5 váhových procent prachových částí pod 0,16 mm. Skladba zrnitosti je významná pro způsob použití a techniku posypu. Jemné částice způsobují rychlé plošné rozpouštění, účinek do hloubky je však omezený. Hrubé částice pronikají více do hloubky, takže ujetá sněhová vrstva nebo silnější náledí jsou účinkem silničního provozu rozmělňovány. Sůl nemá vykazovat při dodání více než 2 váhová procenta stálé vlhkosti a má obsahovat nejméně 96 váhových procent účinné rozpouštěcí substance. Při dodání soli musí být dokladovány údaje o chemickém složení, o podílu nerozpustných příměsí, o vlhkosti a skladbě zrnitosti v tomto členění: pod 0,16 mm od 0,16 mm do 0,80 mm od 0,80 mm do 3,15 mm od 3,15 mm do 5,00 mm nad 5,00 mm Limity pro obsah těžkých kovů a nevhodných příměsí nebyly dosud stanoveny zvláštními předpisy. Chemické rozmrazovací materiály není dovoleno skladovat na otevřených skládkách. Pro skladování jsou nejúčelnější celodřevěné haly o kapacitě 500 - 1000 t nebo celodřevěná sila o kapacitě 40 - 200 t umístěná s ohledem na možnosti plnění sypačů. V uzavřených skladech musí být zabráněno úniku do okolí i průsaku do podloží. V uzavřeném skladu je možno skladovat chlorid sodný volně ložený. Pro zkrápění posypových solí se používají jejich roztoky o koncentraci 18 - 21 %. K přípravě roztoku (solanky) jsou určeny ambulantní mísicí stanice. Přímé použití roztoků rozmrazovacích prostředků k odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev je možné, jestliže se nepředpokládá pokles teplot pod -3 °C. Roztoky se aplikují kropičkami, které umožňují rovnoměrný postřik. Při stanovení limitních dávek roztoků se vychází z koncentrace účinné látky, jejíž množství nesmí přestoupit mezní hodnoty dávky podle bodu 3. b) Zdrsňovací posypové materiály Z hlediska péče o životní prostředí se dává přednost čistým materiálům - pískům a drtím. Z ekonomického hlediska je možné používat sypké materiály z místních zdrojů, jako je struska a škvára. Použité strusky a škváry nesmí obsahovat toxické nebo jinak škodlivé látky, mají mít přiměřené zrnění a jejich zrna mají být ostrohranná. Nezávadnost těchto materiálů musí jejich dodavatel každoročně doložit atestem. Hmoty pro posyp nesmí obsahovat hlinité částice - písek má být ostrý, tvrdý a bez větších zrn. Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8 mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší než 0,3 mm nebo větší než 16 mm. Skladování zdrsňovacích posypových materiálů Zdrsňovací materiály se mohou skladovat na volném prostranství, vhodnější je však jejich skladování v silech, halách nebo pod přístřešky. Za předpokladu, že úložiště tohoto materiálu je vybudováno tak, aby bylo zabráněno průsaku vody do okolí a podloží, je možno proti zmrznutí hromad použít malou dávku (1 - 3 %) chloridu sodného. c) Směsi zdrsňovacích a chemických rozmrazovacích materiálů Pro řadu negativních vlastností je použití směsných materiálů přípustné pouze za mimořádných okolností, kdy selhává posyp těmito materiály jednotlivě. K přípravě směsného materiálu se použije vhodný písek nebo drť, do kterého se rovnoměrně promísí chlorid sodný v poměru 1 díl chloridu na 3 až 6 dílů písku. Nejvyšší přípustná dávka tohoto posypu při jednom zásahu je odvozena od množství chloridu ve směsi. Při použití směsi v poměru 1 : 6 je to 280 g.m-2, při použití směsi v poměru 1 : 3 pouze 160 g.m-2. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Správci dálnic a silnic vedou dokumentaci o zimní údržbě jako samostatný deník, ve kterém chronologicky zaznamenávají všechna zjištění a činnosti tak, aby do deníku nemohlo být nic dodatečně vpisováno, ani z něj dodatečně vypuštěno. V průběhu služby se zaznamenávají veškerá hlášení, oznámení, sdělení, výjezdy na kontrolu nebo zásah, návraty, zpráva o sjízdnosti, počasí, náhlé změny teplot, srážky, vítr, podávaná hlášení na centrální nebo regionální dispečink a hlášené dopravní nehody, u nichž je předpoklad, že byly zaviněny závadou ve sjízdnosti, dále záznamy o kontrole vedoucích zaměstnanců nebo kontrolních orgánů apod. Při skončení služby se zapíše sjízdnost nebo nesjízdnost komunikací a správnost deníku potvrdí svým podpisem zodpovědný zaměstnanec. Záznamy se provádí chronologicky za sebou tak, aby nebylo možno dodatečně vpisovat další údaje. Zápis se provádí s jedním průpisem. Vyplněné deníky se archivují po dobu pěti let. 1. Deník zimní údržby dálnic a silnic Vedoucí směny (u silnic též směnový mistr a směnový mistr obvodu) - jméno, příjmení Pracovníci směny - seznam zaměstnanců pro zimní údržbu podle skutečné přítomnosti Domácí pohotovost - seznam zaměstnanců pro posílení směny Vozidla a mechanismy v provozu - počty a druhy mechanismů vyčleněných pro výkony zimní údržby v provozuschopném stavu pro danou směnu Povětrnostní situace - teplota, jasno, oblačno, zamračeno, déšť, mlha, sněžení, vítr apod. Stav sjízdnosti - stručný popis (u silnic dle pořadí důležitosti), vozovka sjízdná, sjízdnost omezená, vrstva sněhu v cm, námraza, závěje v km, vozovka nesjízdná - doprava odkloněna - předpoklad sjízdnosti Průběh služby - čas nástupu a ukončení služby - chronologický záznam nejdůležitějších událostí - záznam kontroly stavu sjízdnosti - zprávy o sjízdnosti od jiných orgánů - uvádí se čas, obsah a kdo informaci podal - upozornění na závady přecházející do další směny. 2. Deník zimní údržby místních komunikací Pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací na území hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy je vedení deníku podle bodu 1. povinné, pro ostatní obce doporučené. 3. Vyhodnocení zimní údržby dálnic a silnic Vyhodnocení zimní údržby se sestavuje v těchto základních údajích: - rozsah udržované sítě - zhodnocení přípravy na zimní období ve vztahu ke skutečnému průběhu zimní údržby - zhodnocení mechanizačního vybavení, počtu strojů, jejich poruchovosti, oprav apod. - vyhodnocení použitých technologií, jejich dodržování a výsledky kontrol - zhodnocení organizace práce - personálního zabezpečení úkolů, dodržování časových limitů apod. - zhodnocení ostatních podmínek - umístění a sociální vybavení pracovišť, výpomoci apod. Vyhodnocení obsahuje následující údaje: - Udržované vozovky celkem:km - Používané technologie: suchá sůl:kmvlhčená sůl: kmstruska, škvára:km drtě, písky:kmpouze pluhované:kmneudržované:km - Finanční nákladytis. Kč Sezonaz tohoIV. čtvrtletíI. čtvrtletíCelkovéz toho dodavatelsky:Přep. na 1 km - Spotřeba posypových hmot: Sezonaz tohoIV. čtvrtletíI. čtvrtletíSůltSolankahlDrtě, pískytStruska, škvárat - Počet zásahových dnůdny Měsíc1011121234PosypPluhování - Vybavenost pro zimní údržbu vlastnícizíSypače vozovekSuchá sůlVlhčená sůlZdrsňovací materiálKombinované – 2 komoryRadlice, pluhyPředsazené– z toho segmentovéŠípové pluhyZávěsné radlice a škrabkySněhové frézy, metačeNakladačeSolankové hospodářstvíVýrobník – mísicí zařízeníSkladovací nádržeHlásiče náledí Správce odevzdá vyhodnocení pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy za předchozí zimní období do 30. dubna. 4. Vyhodnocení zimní údržby místních komunikací O rozsahu a způsobu vyhodnocení zimní údržby rozhodují obce. Jako vzor může být přiměřeně použito vyhodnocení zimní údržby silnic. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. V souladu s § 43d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na vydání příkazu nebo oznámení zahájení řízení o přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) tohoto zákona zasílá tato informace, která je přílohou příkazu nebo oznámení. Označení celního úřadu (včetně kontaktních údajů): Spisová značka: Číslo jednací: Datum vyhotovení: Jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma nebo název osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Adresa bydliště nebo sídla osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Místo spáchání přestupku: Čas spáchání přestupku: Způsob spáchání: Registrační značka vozidla: Členský stát registrace vozidla: Tovární značka a typ vozidla: Druh, typ, označení nebo číslo automatizovaného technického prostředku, pokud jím byl skutek zjištěn: Skutková podstata přestupku včetně označení příslušného ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: Za spáchání tohoto přestupku lze uložit pokutu až do výše: Vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán*: Informace o splatnosti pokuty a platebních podmínkách uvedených v příkazu**: Poučení: Proti tomuto příkazu lze podat odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení (doručení) u výše označeného celního úřadu.* * Byl-li příkaz vydán ** Je-li příkazem uložena pokuta Příloha č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení Příloha č. 11 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. Prověření dostupných dopravně inženýrských charakteristik (například rychlost, hustota, intenzita) 2. Prověření šířkového uspořádání prostoru komunikace, včetně způsobu zajištění přechodu komunikace do zastavěného území 3. Posouzení směrového a výškového vedení 4. Posouzení uspořádání křižovatky (rozhledové poměry, připojovací a odbočovací pruhy) a pohybů vozidel v křižovatce 5. Posouzení stavu vozovky a krajnic (např. protismykové vlastnosti, odvodnění, kvalita povrchu) 6. Posouzení parkovacích a odstavných stání 7. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic 8. Posouzení osvětlení 9. Posouzení existujících pevných překážek a aplikací prvků pasivní bezpečnosti (např. podpěrné konstrukce, zeleň, reklamní zařízení, nebezpečný tvar příkopu, svodidla, zábradlí) 10. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky) 11. Posouzení železničních přejezdů (např. svislé a vodorovné dopravní značení, rozhledové poměry, úhel křížení, přejezdové zabezpečovací zařízení) 12. Posouzení vlivu prací na komunikaci na bezpečnost silničního provozu 13. Závěry a doporučení Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. (K § 18m odst. 5 zákona) 1. celková intenzita silniční motorové dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny na posuzovaném úseku dle posledního realizovaného sčítání dopravy 2. intenzita pohybu zranitelných účastníků silničního provozu 3. relativní nehodovost R vypočtená dle vzorce R=N .106365.I.L.t, kde: N je počet nehod za sledované období, I je roční průměr denních intenzit z posledního provedeného respektive dostupného sčítání dopravy [počet vozidel / 24 hodin], L je délka úseku [km] a t je sledované období [rok] 4. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení 5. posouzení dopravně technického stavu pozemní komunikace 6. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikace Příloha č. 13 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. (K § 18n odst. 6 zákona) 1. stavebně-technický stav pozemní komunikace 2. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení 3. způsob zajištění přechodu komunikace do zastavěného území 4. způsob zajištění bezpečnosti pohybu zranitelných účastníků silničního provozu ve vztahu k jejich intenzitě 5. hustota realizovaných připojení na pozemní komunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikace 6. posouzení stavu zabezpečení železničního přejezdu, úhlu křížení a dostatečnosti rozhledových poměrů, pokud se na dané pozemní komunikaci nachází železniční přejezd 7. výskyt mostů a tunelů na posuzovaném úseku a posouzení vlivu stavebně-technického stavu mostu nebo tunelu na bezpečnost pozemní komunikace 8. pevné překážky v blízkosti pozemní komunikace a uvedení skutečnosti, zda jsou chráněné svodidly, zábradlím či jinými prvky pasivní bezpečnosti nebo chráněné nejsou 9. stav silniční vegetace se zvláštním zaměřením na vegetaci ovlivňující rozhledové poměry 10. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikace Příloha č. 14 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. I. Kritéria pro posouzení návrhu dokumentace záměru 1. Přehledná a celková situace stavby komunikace, sezónní a klimatické podmínky a povětrnostní podmínky 2. Uspořádání křižovatek a úrovňových křížení a jejich vzdálenosti 3. Šířkové uspořádání prostoru komunikace 4. Vhodnost zvolené návrhové kategorie komunikace s ohledem na navazující úseky a očekávanou skladbu a intenzitu dopravního proudu 5. Způsob začlenění předmětné stavby do stávající sítě, včetně hodnocení dopadu na bezpečnost komunikací 6. Základní dopravně inženýrské charakteristiky navrhované stavby 7. Směrové a výškové vedení trasy a jejich kombinace 8. Rozhledové poměry 9. Způsob zajištění přechodu komunikace do zastavěného území 10. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu 11. Možnosti a dopady veřejné dopravy II. Kritéria pro posouzení návrhu projektové dokumentace 1. Parametry návrhových prvků, včetně zemního tělesa a odvodnění 2. Správnost, logická návaznost a konzistence svislého a vodorovného dopravního značení, včetně možnosti předjíždění 3. Rozhledové poměry 4. Bezprostřední okolí komunikace a pevné překážky 5. Osvětlení 6. Prvky zeleně 7. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu 8. Parkovací a odstavné plochy 9. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 10. Případná místní a přechodná úprava na komunikaci 11. Výsledky předchozí fáze auditu bezpečnosti pozemní komunikace III. Kritéria pro posouzení provedené stavby pro zkušební provoz 1. Bezpečnost účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu, a viditelnost za různých podmínek 2. Správnost užití a provedení dopravního značení a příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic 3. Stav vozovky 4. Odvodnění 5. Existující pevné překážky 6. Viditelnost a rozhledové poměry 7. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 8. Provedení prvků zeleně 9. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikace IV. Kritéria pro posouzení dokončené stavby pro kolaudační souhlas 1. Celková bezpečnost silničního provozu 2. Situace širších vztahů komunikace 3. Potřeby všech účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu 4. Viditelnost a rozhledové poměry 5. Bezprostřední okolí komunikace a pevné překážky 6. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 7. Správnost, konzistence a logičnost dopravního značení 8. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikace 1) Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR - Ženeva 1975). 3) § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 4) § 139 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. 6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. 7) § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 8) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Například vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 9) Směrnice Federálního ministerstva obrany a Federálního ministerstva dopravy pro budování stálého zařízení k ničení na pozemní komunikaci č.j. 01115-25-81, ve znění doplňků č.j. 07012/15-88 a č.j. 013012/1-91. 10) Vyhláška č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel. 11) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 14) § 8 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí. 15) Vyhláška č. 177/1995 Sb. 16) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. 16) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů. 17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. 17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. 21) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.