§ 169 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Odložení předání a dočasné předání
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 169 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 169 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních upravuje podmínky, za kterých lze odložit předání osoby mezinárodnímu soudu nebo povolit její dočasné předání, a rozlišuje přitom mezi dvěma typy mezinárodních soudů.
§ 169 Odložení předání a dočasné předání
(1) Jde-li o předání osoby mezinárodnímu soudu uvedenému v § 145 odst. 1 písm. a) a je-li dán důvod pro odložení podle § 99 odst. 1, může předseda senátu na základě návrhu některého z orgánů nebo osob uvedených v § 99 odst. 2 požádat mezinárodní soud při předání osoby o její navrácení do České republiky poté, co její přítomnost u mezinárodního soudu přestane být nezbytná pro účely řízení před mezinárodním soudem nebo výkonu trestu uloženého mezinárodním soudem.
(2) Jde-li o předání osoby mezinárodnímu soudu uvedenému v § 145 odst. 1 písm. b), lze odložit předání pouze se souhlasem mezinárodního soudu. V rozhodnutí o odložení předání stanoví předseda senátu lhůtu, před jejímž uplynutím musí být osoba mezinárodnímu soudu předána. Pokud je důvodem odložení předání trestní řízení vedené v České republice, stanoví předseda senátu tuto lhůtu tak, aby nepřevyšovala 6 měsíců; pokud je důvodem odložení předání výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody pravomocně uloženého soudem České republiky, stanoví předseda senátu tuto lhůtu tak, aby její poslední den připadl na poslední den předpokládané délky výkonu trestu. Tuto lhůtu může předseda senátu se souhlasem mezinárodního soudu prodloužit, a to i opakovaně.
(3) Jde-li o předání osoby mezinárodnímu soudu uvedenému v § 145 odst. 1 písm. b), lze povolit dočasné předání tomuto mezinárodnímu soudu pouze s jeho souhlasem.
Výklad
Stručně
Paragraf 169 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních upravuje podmínky, za kterých lze odložit předání osoby mezinárodnímu soudu nebo povolit její dočasné předání, a rozlišuje přitom mezi dvěma typy mezinárodních soudů.
Co to znamená v praxi
Pokud má být osoba předána mezinárodnímu soudu typu a) (viz § 145 odst. 1 písm. a)) a existuje důvod pro odložení (dle § 99 odst. 1), může předseda senátu požádat mezinárodní soud o navrácení osoby do ČR poté, co její přítomnost u soudu přestane být nezbytná.
Předání osoby mezinárodnímu soudu typu b) (viz § 145 odst. 1 písm. b)) lze odložit pouze se souhlasem tohoto mezinárodního soudu. Předseda senátu v takovém případě stanoví lhůtu pro předání.
Pokud je důvodem odložení předání mezinárodnímu soudu typu b) trestní řízení v ČR, lhůta pro předání nesmí přesáhnout 6 měsíců. Pokud je důvodem výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, lhůta končí posledním dnem předpokládaného výkonu trestu.
Dočasné předání osoby mezinárodnímu soudu typu b) je možné pouze s jeho souhlasem.
Na co si dát pozor
Rozlišuje se mezi dvěma typy mezinárodních soudů (uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) a b)), pro které platí odlišná pravidla pro odložení a dočasné předání.
Lhůty pro odložení předání mezinárodnímu soudu typu b) jsou striktně vymezeny v závislosti na důvodu odložení a mohou být prodlouženy pouze se souhlasem mezinárodního soudu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.