§ 246 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Uznání

Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 246 · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf stanovuje, že český samosoudce musí uznat rozhodnutí jiného členského státu o uložení náhradního opatření za vazbu, pokud nejsou dány specifické důvody pro neuznání, a zároveň rozhodne o jeho výkonu v České republice.
§ 246 Uznání (1) Nejde-li o případ uvedený v § 242 odst. 2 nebo 3 nebo v § 244 odst. 1, anebo nevyužije-li samosoudce některý z důvodů pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu, uzná takové rozhodnutí na území České republiky. Spolu s rozhodnutím příslušného orgánu jiného členského státu o uložení náhradního opatření za vazbu vždy také uzná rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu o vazbě. (2) Současně s rozhodnutím o uznání samosoudce rozhodne, že se opatření nahrazující vazbu uložené rozhodnutím jiného členského státu vykoná, přičemž a) neslučuje-li se druh takového opatření s právním řádem České republiky, přizpůsobí je druhu opatření podle trestního řádu, který mu nejvíce odpovídá, nebo b) překračuje-li délka takového opatření nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby stanovenou pro daný trestný čin trestním řádem, sníží ji na tuto nejvyšší přípustnou dobu. (3) Přizpůsobení opatření nahrazujícího vazbu nesmí zhoršit postavení osoby, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje.

Výklad

Stručně

Tento paragraf stanovuje, že český samosoudce musí uznat rozhodnutí jiného členského státu o uložení náhradního opatření za vazbu, pokud nejsou dány specifické důvody pro neuznání, a zároveň rozhodne o jeho výkonu v České republice.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.