§ 289 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Výkon uznaného rozhodnutí
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 289 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 289 zákona 104/2013 upravuje postup při výkonu trestu nebo ochranného opatření v České republice na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu a stanoví pravidla pro nakládání s propadlým nebo zabraným majetkem.
§ 289 Výkon uznaného rozhodnutí
(1) Není-li dále stanoveno jinak, při výkonu trestu nebo ochranného opatření se postupuje obdobně podle ustanovení hlavy dvacáté první trestního řádu. Není-li to zřejmé z rozhodnutí, vyrozumí předseda senátu organizační složku státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky, o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu, a uvede, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Předseda senátu upozorní tuto organizační složku na povinnost sdílet majetek s jiným členským státem postupem podle § 290 a zároveň tuto organizační složku vyrozumí o tom, kterému orgánu jiného členského státu má příslušnou část sdíleného majetku zaslat.
(2) Předseda senátu bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o všech skutečnostech, které brání výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu.
(3) Předseda senátu dále neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání majetku a zároveň jej upozorní, že nebude-li ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu informován o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, s takovým majetkem bude dále nakládáno jako s majetkem České republiky v souladu s jejím právním řádem a v případě, že by došlo k vyplacení náhrady škody vzniklé osobě, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, bude Česká republika požadovat úhradu částky, kterou vyplatila jako náhradu škody takové osobě podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
(4) Informuje-li příslušný orgán jiného členského státu ve stanovené lhůtě o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části, zejména že trest nebo ochranné opatření již byly zcela nebo zčásti vykonány v jiném státu nebo osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požadovanou částku dobrovolně uhradila, předseda senátu o této skutečnosti neprodleně vyrozumí organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Následně soud zruší své předchozí rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu. V případě, že se uváděný důvod vztahuje jen na část propadlého nebo zabraného majetku, soud po zrušení svého předchozího rozhodnutí uzná rozhodnutí jiného členského státu ve zbylém rozsahu. Je-li to potřebné pro zajištění výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu, rozhodne též o zajištění majetku, kterého se rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu týká. Zrušující rozhodnutí a případně též nové rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ve zbylém rozsahu soud doručí osobě, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, státnímu zástupci, obhájci, byl-li zvolen nebo ustanoven, organizační složce státu uvedené v odstavci 1 a příslušnému orgánu jiného členského státu.
(5) Vyrozumí-li příslušný orgán jiného členského státu soud ještě před skončením stanovené lhůty o tom, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabraní takového majetku nebo jeho části, předseda senátu o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1.
Výklad
Stručně
Paragraf 289 zákona 104/2013 upravuje postup při výkonu trestu nebo ochranného opatření v České republice na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu a stanoví pravidla pro nakládání s propadlým nebo zabraným majetkem.
Co to znamená v praxi
Výkon trestu a ochranných opatření: Při výkonu trestu nebo ochranného opatření se postupuje obdobně jako podle českého trestního řádu, pokud zákon nestanoví jinak.
Nakládání s majetkem: Pokud je na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu propadl nebo zabrán majetek, předseda senátu o tom vyrozumí příslušnou organizační složku státu, která hospodaří s majetkem České republiky. Zároveň ji upozorní na povinnost sdílet majetek s jiným členským státem a sdělí jí, kterému orgánu má část majetku zaslat.
Komunikace s jiným členským státem: Předseda senátu musí bez zbytečného odkladu informovat příslušný orgán jiného členského státu o všech skutečnostech, které brání výkonu uznaného rozhodnutí. Dále ho neprodleně vyrozumí o propadnutí nebo zabrání majetku a upozorní ho na lhůtu 3 měsíců pro sdělení důvodů bránících propadnutí nebo zabrání majetku.
Zrušení rozhodnutí: Pokud jiný členský stát v uvedené lhůtě informuje o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání majetku (např. již vykonaný trest nebo uhrazená částka), soud zruší své předchozí rozhodnutí o uznání a výkonu. Pokud se důvod týká jen části majetku, soud po zrušení uzná rozhodnutí v zbylém rozsahu.
Na co si dát pozor
Lhůta pro informování: Jiný členský stát má 3 měsíce od právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu na to, aby informoval o důvodech bránících propadnutí nebo zabrání majetku. Pokud tak neučiní, s majetkem se bude nakládat jako s majetkem České republiky.
Náhrada škody: Pokud Česká republika vyplatí náhradu škody osobě, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, bude tuto částku po jiném členském státě požadovat zpět.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.