§ 329 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Uznání
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 329 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 329 zákona 104/2013 stanoví, že český soud (samosoudce) musí uznat rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie týkající se trestních věcí, pokud nejsou splněny specifické důvody pro neuznání uvedené v jiných paragrafech.
§ 329 Uznání
(1) Nejde-li o případ uvedený v § 326 odst. 2 nebo 3 nebo v § 327 odst. 1, anebo nevyužije-li samosoudce podle § 328 odst. 1 některý z důvodů pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedeného v § 323 odst. 1 nebo 3, uzná takové rozhodnutí na území České republiky.
(2) Spolu s rozhodnutím soudu jiného členského státu uvedeným v § 323 odst. 1 písm. a) nebo rozhodnutím jiného orgánu než soudu o podmíněném propuštění uvedeným v § 323 odst. 3 se vždy také uzná rozhodnutí soudu jiného členského státu, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, z jehož výkonu byla osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, propuštěna.
(3) Spolu s rozhodnutím jiného orgánu než soudu uvedeným v § 323 odst. 3, jímž byl stanoven dohled nebo uložena přiměřená omezení nebo povinnosti na základě rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, se vždy uzná také toto rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění a zároveň i jeho předchozí rozhodnutí, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, z jehož výkonu byla osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, propuštěna.
(4) Spolu s rozhodnutím jiného orgánu než soudu uvedeným v § 323 odst. 3, jímž byl stanoven dohled nebo uložena přiměřená omezení nebo povinnosti na základě rozhodnutí soudu o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody nebo k ochrannému opatření spojenému se zbavením osobní svobody, nebo o podmíněném upuštění od potrestání, se vždy uzná také toto rozhodnutí soudu.
Výklad
Stručně
Paragraf 329 zákona 104/2013 stanoví, že český soud (samosoudce) musí uznat rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie týkající se trestních věcí, pokud nejsou splněny specifické důvody pro neuznání uvedené v jiných paragrafech.
Co to znamená v praxi
Pokud nejsou dány důvody pro neuznání (např. nedostatečné informace, rozpor s překážkou věci pravomocně rozhodnuté nebo nesplnění znaků trestného činu podle českého práva), české úřady musí rozhodnutí jiného členského státu uznat.
Uznání se týká nejen samotného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření, ale i souvisejících rozhodnutí, jako je podmíněné propuštění, dohled nebo uložená omezení či povinnosti.
V praxi to znamená, že například podmíněné propuštění z výkonu trestu uloženého v jiném členském státě bude uznáno i v České republice, a to včetně původního rozhodnutí o trestu.
Stejně tak, pokud jiný členský stát stanoví dohled nebo omezení na základě podmíněného odsouzení, i toto rozhodnutí bude v České republice uznáno.
Na co si dát pozor
Paragraf odkazuje na § 326 odst. 2 nebo 3, § 327 odst. 1 a § 328 odst. 1, které stanovují důvody, kdy uznání není možné nebo povinné. Je tedy nutné zohlednit i tyto související ustanovení.
Proti rozhodnutí o uznání je možné podat stížnost, která má odkladný účinek (§ 331 odst. 1).
Uznání rozhodnutí jiného členského státu neznamená, že se trest nebo opatření vykoná přesně v původní podobě; § 330 stanoví, že se může přizpůsobit českému právnímu řádu, pokud se neslučuje s jeho druhem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.