§ 6 Nařízení, kterým se provádí § 9, odst. 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb., o zubním lékařství a zubní technice, ve znění zákona ze dne 11. července 1934, č. 171 Sb.

§ 6 (1) O zkoušce se sepíše protokol, v němž se uvede, že kandidát a) je způsobilý pro udělení oprávnění k samostatnému vykonávání zubní techniky podle tohoto nařízení, nebo b) že při zkoušce neobstál. Protokol, podepsaný všemi členy komise, se odevzdá ministerstvu zdravotnictví. (2) Výsledek zkoušky se určí hlasováním předsedy a zkušebních komisařů. Rozhoduje se většinou hlasů, při čemž se pro výrok podle odstavce 1, písm. a) vyžaduje, aby pro způsobilost hlasoval zkušební komisař, jehož zkušebním předmětem jsou výkony v dutině ústní. (3) Zkoušku nelze zpravidla opakovati; v případech hodných zvláštního zřetele může však zkušební komise povoliti, aby kandidát zkoušku jednou opakoval, a to do 3 měsíců; ustanovení § 5, odst. 2 a 3 platí obdobně. (4) Kandidátům, kteří prokázali způsobilost podle odstavce 1, písm. a), vydá zkušební komise vysvědčení podle vzoru připojeného v příloze. Před vydáním vysvědčení zaplatí kandidát předepsaný kolkový poplatek a taxu za vysvědčení ve výši 100 Kčs.