Stručně: Paragraf 24 zákona o jednacím řádu Senátu stanovuje, že zasedání Senátu se dělí na funkční období, která začínají po volbách do Senátu vydáním osvědčení nově zvoleným senátorům a končí zahájením dalšího funkčního období.
§ 24
(1) Zasedání Senátu se v závislosti na pravidelných volbách do Senátu člení na po sobě jdoucí funkční období.
(2) Funkční období začíná okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu17) byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení;18) tím zároveň končí předchozí funkční období.
(3) Senát zřizuje své orgány na dobu funkčního období. Funkcionáři Senátu a funkcionáři orgánů Senátu jsou voleni a ověřovatelé Senátu schvalováni rovněž na dobu funkčního období.
(4) Pořadí po sobě jdoucích funkčních období se vyjadřuje jejich označením čísly.
Výklad
Stručně
Paragraf 24 zákona o jednacím řádu Senátu stanovuje, že zasedání Senátu se dělí na funkční období, která začínají po volbách do Senátu vydáním osvědčení nově zvoleným senátorům a končí zahájením dalšího funkčního období.
Co to znamená v praxi
Senát funguje v časově ohraničených cyklech, které se nazývají funkční období.
Každé funkční období je jasně vymezeno začátkem (vydání osvědčení nově zvoleným senátorům po volbách) a koncem (zahájení dalšího funkčního období).
Orgány Senátu (např. výbory, komise) a jejich funkcionáři (např. předsedové, místopředsedové) jsou zřizováni a voleni vždy na dobu konkrétního funkčního období.
Pro lepší orientaci jsou jednotlivá funkční období označována čísly.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.