§ 129c Hospodářský zákoník – Zástavní právo

Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · § 129c · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 129c Hospodářského zákoníku definuje zástavní právo jako nástroj, který umožňuje oprávněné organizaci uspokojit svou pohledávku z věci zastavené dlužníkem v případě, že dlužník svůj závazek včas nesplní.
§ 129c Zástavní právo (1) Zástavní právo umožňuje, aby oprávněná organizace v případě, že závazek nebude včas splněn, byla uspokojena z věci zastavené zástavcem. (2) Je-li zástavním právem zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to, že do výše jejího zjistitelného ocenění v době vzniku zástavního práva je zajištěno peněžité plnění, které by oprávněné organizaci příslušelo v případě porušení závazku povinnou organizací. (3) Převezme-li někdo smluvně věc, na které vázne zástavní právo, je vázán vedle původního dlužníka za pohledávku, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a o které při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel; nabyvatel odpovídá takto do výše ceny nabytého majetku.

Výklad

Stručně

Paragraf 129c Hospodářského zákoníku definuje zástavní právo jako nástroj, který umožňuje oprávněné organizaci uspokojit svou pohledávku z věci zastavené dlužníkem v případě, že dlužník svůj závazek včas nesplní.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.