Stručně: Paragraf 129j Hospodářského zákoníku upravuje zadržovací právo, které umožňuje organizaci zadržet movitou věc jiné organizace, kterou má oprávněně u sebe, aby si zajistila splatnou pohledávku vůči této organizaci.
§ 129j Zadržovací právo
(1) Organizace, která je jinak povinna vydat movitou věc, kterou má z vůle povinné organizace oprávněně u sebe, může ji zadržet, aby zajistila svou splatnou pohledávku vůči organizaci, jíž je povinna věc vydat. Zadržovací právo pro určitou pohledávku mohou organizace předem smluvně vyloučit.
(2) Zadržovací právo nepřísluší organizaci, jíž oprávněná organizace při odevzdání věci uložila, aby s ní naložila způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva. Zadržovací právo nepřísluší ani v případě, byla-li věc svémocně nebo lstivě odňata.
(3) Bude-li nepochybně zjištěna platební neschopnost povinné organizace, má oprávněná organizace zadržovací právo i k zajištění pohledávky dosud nesplatné a bez ohledu na to, zda bylo oprávněné organizaci uloženo, jak má s věcí naložit.
Výklad
Stručně
Paragraf 129j Hospodářského zákoníku upravuje zadržovací právo, které umožňuje organizaci zadržet movitou věc jiné organizace, kterou má oprávněně u sebe, aby si zajistila splatnou pohledávku vůči této organizaci.
Co to znamená v praxi
Organizace může zadržet věc, pokud jí dluží jiná organizace a tato pohledávka je splatná.
Zadržovací právo lze smluvně vyloučit, tedy organizace se mohou předem dohodnout, že toto právo nebude uplatněno.
Zadržovací právo nelze uplatnit, pokud bylo organizaci při odevzdání věci uloženo, aby s ní naložila způsobem, který je s výkonem zadržovacího práva neslučitelný, nebo pokud byla věc získána svémocně či lstivě.
V případě platební neschopnosti dlužníka může organizace zadržet věc i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, a to bez ohledu na předchozí pokyny k nakládání s věcí.
Na co si dát pozor
Zadržovací právo se vztahuje pouze na movité věci, které má organizace u sebe oprávněně.
Je důležité si uvědomit, že zadržovací právo lze předem smluvně vyloučit, což může mít dopad na možnosti zajištění pohledávek.
V případě platební neschopnosti dlužníka se rozsah zadržovacího práva rozšiřuje i na nesplatné pohledávky a předchozí pokyny k nakládání s věcí se stávají irelevantními.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.