Stručně: Paragraf 129l Hospodářského zákoníku definuje ručení jako způsob zajištění závazku, který vzniká písemným prohlášením ručitele nebo ze zákona, přičemž ručitel se zavazuje uspokojit oprávněnou organizaci, pokud povinná organizace nesplní svůj závazek.
§ 129l Ručení
(1) Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele nebo ze zákona.
(2) Ručitelem povinné organizace je organizace, která písemně prohlásí oprávněné organizaci, že ji uspokojí, jestliže povinná organizace nesplní svůj závazek. Ručitel se může zaručit i jen za určitou část závazku nebo jen na určitý čas.
(3) Ručení lze poskytnout i pro budoucí závazky nebo pro podmíněné závazky.
Výklad
Stručně
Paragraf 129l Hospodářského zákoníku definuje ručení jako způsob zajištění závazku, který vzniká písemným prohlášením ručitele nebo ze zákona, přičemž ručitel se zavazuje uspokojit oprávněnou organizaci, pokud povinná organizace nesplní svůj závazek.
Co to znamená v praxi
Vznik ručení: Ručení může vzniknout buď na základě písemného prohlášení organizace, která se stává ručitelem, nebo přímo ze zákona, pokud to zákon stanoví.
Účel ručení: Ručitel se zavazuje, že v případě, kdy povinná organizace nesplní svůj závazek vůči oprávněné organizaci, uspokojí tento závazek sám.
Omezení ručení: Ručitel má možnost omezit své ručení, a to buď jen na určitou část závazku, nebo pouze na určité časové období.
Budoucí a podmíněné závazky: Ručení lze poskytnout i pro závazky, které teprve v budoucnu vzniknou, nebo pro závazky, jejichž vznik je závislý na splnění určité podmínky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.