§ 21 Hospodářský zákoník – Neplatnost právních úkonů

Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · § 21 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 21 Hospodářského zákoníku stanovuje, kdy je právní úkon neplatný, a to buď z důvodu rozporu s právními předpisy, nemožnosti plnění, nebo omylu jedné ze stran, o kterém druhá strana věděla nebo musela vědět.
§ 21 Neplatnost právních úkonů (1) Právní úkon je neplatný, pokud se svým obsahem nebo účelem příčí právnímu předpisu nebo pokud právní předpis obchází anebo jestliže jeho předmětem je plnění nemožné. Plnění není nemožné, lze-li je uskutečnit jen za ztížených podmínek nebo s většími náklady, anebo až po určeném čase. (2) Právní úkon je neplatný, pokud byl učiněn v omylu, který se týká jeho podstaty, a organizace, jíž je projev vůle určen, o omylu druhé strany věděla nebo musela vědět. (3) Omyl je podstatný, týká-li se předmětu plnění, subjektu nebo jiných okolností podle projevu vůle rozhodujících, a to v takové míře, že by organizace úkon bez omylu nebyla uskutečnila. (4) Dojde-li v důsledku poruchy nebo selhání prostředků spojové, výpočetní nebo jiné techniky úkon změněn, posuzuje se přiměřeně podle ustanovení o omylu. Početní chyby a jiné chyby technické povahy, které jsou zřejmé a nevyvolávají pochybnosti o obsahu úkonu, jej nečiní neplatným. Organizace, na jejíž straně se taková chyba stala, je povinna ji na žádost opravit.

Výklad

Stručně

Paragraf 21 Hospodářského zákoníku stanovuje, kdy je právní úkon neplatný, a to buď z důvodu rozporu s právními předpisy, nemožnosti plnění, nebo omylu jedné ze stran, o kterém druhá strana věděla nebo musela vědět.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.