§ 119 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – ROZHODNUTÍ
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 119 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 119 trestního řádu stanoví, jakou formou rozhodují soudy a ostatní orgány činné v trestním řízení, přičemž soudy rozhodují rozsudkem jen v případech výslovně stanovených zákonem, jinak usnesením, a ostatní orgány vždy usnesením, pokud zákon nestanoví jinak.
§ 119 ROZHODNUTÍ
(1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon vyslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje usnesením.
(2) Ostatní orgány činné v trestním řízení rozhodují, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.
Oddíl první
Výklad
Stručně
Paragraf 119 trestního řádu stanoví, jakou formou rozhodují soudy a ostatní orgány činné v trestním řízení, přičemž soudy rozhodují rozsudkem jen v případech výslovně stanovených zákonem, jinak usnesením, a ostatní orgány vždy usnesením, pokud zákon nestanoví jinak.
Co to znamená v praxi
Soudy vydávají rozsudky pouze v situacích, které jsou v zákoně výslovně uvedeny (např. o vině a trestu).
Ve všech ostatních případech, kdy soud rozhoduje, vydává usnesení (např. o vazbě, o nařízení hlavního líčení).
Policejní orgány, státní zástupci a další orgány činné v trestním řízení rozhodují primárně usnesením, pokud pro konkrétní situaci zákon nestanoví jinou formu rozhodnutí.
Rozdíl mezi rozsudkem a usnesením je důležitý pro pochopení procesního postupu a možností opravných prostředků.
Na co si dát pozor
Forma rozhodnutí (rozsudek vs. usnesení) má vliv na to, jaké opravné prostředky lze proti rozhodnutí podat a v jakých lhůtách.
Zákonodárce jasně rozlišuje mezi těmito dvěma formami, což podtrhuje jejich odlišný význam a účel v trestním řízení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.