§ 12 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Výklad některých pojmů
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 12 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 12 zákona 109/1965 definuje klíčové pojmy používané v trestním řádu, jako jsou orgány činné v trestním řízení, různé typy soudů, prokurátorů, stran, obviněných a samotné trestní řízení.
§ 12 Výklad některých pojmů
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
(2) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím okresní soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud a Nejvyšší soud.
(3) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i městský soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud.
(4) Kde tento zákon mluví o okresním prokurátoru, rozumí se tím i obvodní prokurátor, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor; kde tento zákon mluví o krajském prokurátoru, rozumí se tím i městský prokurátor, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor.
(5) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též prokurátor a společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.
(6) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.
(7) Po přijetí obžaloby se obviněný označuje jako obžalovaný.
(8) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.
(9) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.
HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
Výklad
Stručně
Paragraf 12 zákona 109/1965 definuje klíčové pojmy používané v trestním řádu, jako jsou orgány činné v trestním řízení, různé typy soudů, prokurátorů, stran, obviněných a samotné trestní řízení.
Co to znamená v praxi
Jasné vymezení rolí: Paragraf přesně určuje, kdo je považován za „orgán činný v trestním řízení“, což je zásadní pro pochopení, které instituce a osoby mají pravomoc v trestním řízení.
Hierarchie a typy soudů: Rozlišuje mezi různými úrovněmi soudů (okresní, krajský, vojenské, Nejvyšší soud) a upřesňuje, že pojmy jako „okresní soud“ zahrnují i obvodní soudy, což zjednodušuje jazyk zákona.
Definice účastníků řízení: Stanovuje, kdo je považován za „stranu“ v trestním řízení (např. obviněný, poškozený, prokurátor), což je důležité pro určení práv a povinností těchto osob.
Fáze trestního řízení: Vysvětluje rozdíl mezi „obviněným“, „obžalovaným“ a „odsouzeným“ a definuje „trestní řízení“ a „trestní stíhání“, čímž objasňuje jednotlivé etapy procesu.
Na co si dát pozor
Specifické výjimky: U některých pojmů (např. okresní soud, krajský soud, okresní prokurátor, krajský prokurátor) je uvedeno, že se jimi rozumí i jiné subjekty, „pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného“. To znamená, že je vždy nutné ověřit konkrétní ustanovení, zda nestanoví odlišnou úpravu.
Vývoj postavení obviněného: Je důležité si uvědomit, že označení osoby se mění v průběhu řízení (obviněný, obžalovaný, odsouzený) v závislosti na fázi procesu a právní moci rozsudku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.