§ 141 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 141 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 141 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanoví, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení, vymezuje, proti jakým usnesením je stížnost přípustná, a určuje, kdy má stížnost odkladný účinek.
§ 141 STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
(1) Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost.
(2) Stížností lze napadnout každé usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu. Usnesení soudu a prokurátora lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni. Proti usnesení generálního prokurátora a Nejvyššího soudu není stížnost přípustná.
(3) Stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.
Výklad
Stručně
Paragraf 141 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanoví, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení, vymezuje, proti jakým usnesením je stížnost přípustná, a určuje, kdy má stížnost odkladný účinek.
Co to znamená v praxi
Proti usnesení vydanému vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem lze vždy podat stížnost.
Proti usnesení soudu nebo prokurátora lze stížnost podat jen tehdy, pokud to zákon výslovně dovoluje a pokud rozhodovali v prvním stupni.
Stížnost proti usnesení generálního prokurátora a Nejvyššího soudu není možná.
Podání stížnosti obvykle nezabrání tomu, aby usnesení nabylo právní moci a bylo vykonáno, ledaže zákon výslovně stanoví odkladný účinek.
Na co si dát pozor
Přípustnost stížnosti proti usnesení soudu nebo prokurátora je omezena pouze na případy, kdy to zákon výslovně připouští.
Stížnost má odkladný účinek jen v případech, které jsou výslovně uvedeny v zákoně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.