§ 215 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Součinnost stran při dokazování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 215 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 215 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, upravuje právo stran klást otázky při výslechu a možnost stran navrhovat doplnění dokazování po provedení všech důkazů.
§ 215 Součinnost stran při dokazování
(1) Prokurátor, společenský žalobce, společenský obhájce, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to zpravidla tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu.
(2) Po provedení všech důkazů zjistí předseda senátu, zda strany nečiní návrhy na doplnění dokazování.
Oddíl pátý
Výklad
Stručně
Paragraf 215 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, upravuje právo stran klást otázky při výslechu a možnost stran navrhovat doplnění dokazování po provedení všech důkazů.
Co to znamená v praxi
Během výslechu mohou prokurátor, společenský žalobce, společenský obhájce, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci klást otázky vyslýchaným osobám, ale pouze se souhlasem předsedy senátu.
Tyto otázky se zpravidla kladou až poté, co své dotazy skončil předseda senátu a členové senátu.
Po provedení všech důkazů se předseda senátu dotáže stran, zda nemají návrhy na doplnění dokazování.
Na co si dát pozor
Možnost klást otázky je podmíněna souhlasem předsedy senátu.
Pořadí kladení otázek je obvykle stanoveno tak, že nejdříve se ptá předseda senátu a členové senátu, teprve poté ostatní strany.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.