§ 229 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 229 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 229 trestního řádu stanoví, kdy soud v trestním řízení neodkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení, tedy na civilní soud.
§ 229
(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody třeba provádět další dokazování, jež přesahuje potřeby trestního stíhání a podstatně by je protáhlo, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) Na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti.
(3) Jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
Výklad
Stručně
Paragraf 229 trestního řádu stanoví, kdy soud v trestním řízení neodkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení, tedy na civilní soud.
Co to znamená v praxi
Pokud soud nemá dostatek podkladů pro rozhodnutí o náhradě škody nebo by další dokazování k tomu účelu příliš protáhlo trestní řízení, odkáže poškozeného na civilní soud.
Jestliže soud přizná poškozenému náhradu škody jen zčásti, s tou zbývající částí nároku ho také odkáže na civilní soud.
Pokud je obžalovaný zproštěn obžaloby (tedy není uznán vinným), poškozený se svým nárokem na náhradu škody musí vždy obrátit na civilní soud.
Tento paragraf se týká situací, kdy trestní soud nerozhodne o celé náhradě škody nebo o ní nerozhodne vůbec, a poškozený tak musí svůj nárok uplatnit v samostatném civilním řízení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.