§ 231 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 231 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 231 stanoví, že soud může zastavit nebo přerušit trestní stíhání mimo hlavní líčení, konkrétně v neveřejném zasedání, pokud vyjdou najevo určité okolnosti.
§ 231 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností odůvodňujících zastavení trestního stíhání podle § 223 odst. 1 a 2 nebo přerušení trestního stíhání podle § 224 odst. 1 a 2, soud trestní stíhání zastaví, popřípadě přeruší v neveřejném zasedání.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.
HLAVA ČTRNÁCTÁ
Výklad
Stručně
Paragraf 231 stanoví, že soud může zastavit nebo přerušit trestní stíhání mimo hlavní líčení, konkrétně v neveřejném zasedání, pokud vyjdou najevo určité okolnosti.
Co to znamená v praxi
Soud může rozhodnout o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, aniž by se konalo hlavní líčení, což je veřejné projednávání věci před soudem.
Rozhodnutí se v takovém případě přijímá v neveřejném zasedání, což znamená, že se ho účastní pouze soud a případně další osoby, které zákon stanoví, nikoli veřejnost.
Proti takovému rozhodnutí soudu může prokurátor podat stížnost.
Pokud stížnost prokurátora směřuje proti zastavení trestního stíhání, má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí soudu nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Odkladný účinek stížnosti prokurátora se vztahuje pouze na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, nikoli na rozhodnutí o jeho přerušení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.