§ 309 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Stanné řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 309 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 309 zákona 109/1965 stanovuje, které trestné činy a za jakých podmínek mohou být projednávány ve stanném řízení, a vymezuje případy, kdy stanné řízení nelze konat.
§ 309 Stanné řízení
(1) Ve stanném řízení se projednají jen ty trestné činy, pro které bylo stanné právo vyhlášeno, a to jen jestliže byly spáchány po vyhlášení stanného práva a na území nebo u útvaru, pro něž bylo vyhlášeno.
(2) Stanné řízení nelze konat proti osobě, která nebyla přistižena při činu samém nebo kterou nelze bez průtahu usvědčit anebo která je těžce nemocná nebo těhotná; v takovém případě se koná řízení podle obecných předpisů.
Výklad
Stručně
Paragraf 309 zákona 109/1965 stanovuje, které trestné činy a za jakých podmínek mohou být projednávány ve stanném řízení, a vymezuje případy, kdy stanné řízení nelze konat.
Co to znamená v praxi
Stanné řízení se vztahuje pouze na trestné činy, pro které bylo stanné právo vyhlášeno, a to jen pokud byly spáchány po vyhlášení stanného práva a v určené oblasti.
Nelze ho použít proti osobě, která nebyla přistižena přímo při činu nebo kterou nelze rychle usvědčit.
Těžce nemocné nebo těhotné osoby nemohou být souzeny ve stanném řízení.
V případech, kdy nelze stanné řízení konat, se postupuje podle běžných právních předpisů.
Na co si dát pozor
Stanné řízení je omezeno na specifické trestné činy a časové i územní vymezení.
Existují výjimky pro jeho použití, které chrání určité skupiny osob nebo vyžadují jasné a rychlé důkazy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.