§ 55 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Protokol
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 55 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 55 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanovuje, že o každém úkonu v trestním řízení musí být sepsán protokol, který má obsahovat přesně vymezené náležitosti, jako jsou údaje o orgánu, místě a čase úkonu, zúčastněných osobách, průběhu úkonu a případných námitkách.
§ 55 Protokol
(1) O každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
a) pojmenování soudu, prokurátora nebo jiného orgánu konajícího úkon,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno a příjmení zákonných zástupců, obhájců a zmocněnců, kteří se úkonu zúčastnili,
d) stručné, ale výstižné vylíčení průběhu úkonu, z něhož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených a byl-li hned při úkonu doručen opis rozhodnutí, osvědčení o tomto doručení,
e) návrhy stran, udělení poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,
f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti obsahu protokolu.
(2) Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím.
(3) Protokol o výpovědi osoby neznalé českého ani slovenského jazyka sepíše se některým z těchto jazyků; záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník do protokolu příslušnou část výpovědi také v jazyku, jímž tato osoba vypovídá.
(4) V důležitých případech lze kromě protokolu pořídit o jednání i těsnopisný zápis, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu. K zachycení průběhu jednání lze v případě potřeby použít jiného vhodného prostředku. Pomůcku k tomu použitou je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokole poznamenat, kde je uložena.
Výklad
Stručně
Paragraf 55 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanovuje, že o každém úkonu v trestním řízení musí být sepsán protokol, který má obsahovat přesně vymezené náležitosti, jako jsou údaje o orgánu, místě a čase úkonu, zúčastněných osobách, průběhu úkonu a případných námitkách.
Co to znamená v praxi
Každý úkon provedený v rámci trestního řízení (např. výslech, prohlídka) musí být zaznamenán v písemné formě, tedy v protokolu.
Protokol musí být sepsán buď přímo během úkonu, nebo bezprostředně po jeho skončení.
Protokol musí obsahovat konkrétní informace, jako je název orgánu, který úkon provádí, místo a čas úkonu, jména a funkce úředních osob a jména zúčastněných stran (obviněný, obhájce, svědek atd.).
V protokolu musí být stručně, ale výstižně popsán průběh úkonu, včetně toho, zda byly dodrženy zákonné postupy, a musí zde být uvedeny i případné návrhy nebo námitky zúčastněných osob.
Na co si dát pozor
Pokud je vyslýchána osoba, která nemluví česky ani slovensky, protokol se sepisuje v jednom z těchto jazyků, ale v důležitých případech se část výpovědi zaznamená i v jejím rodném jazyce.
Kromě písemného protokolu lze v důležitých případech použít i jiné prostředky k zachycení průběhu úkonu, například těsnopisný zápis nebo jiné vhodné pomůcky, které je nutné řádně označit a uschovat.
Výpovědi osob v protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání se zaznamenávají pouze tehdy, pokud se liší od jejich dřívějších výpovědí nebo je doplňují.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.