§ 187 Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů – Samovznícení

§ 187 Samovznícení (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie. (2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být a) zabraňováno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu, v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl, b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory a důlní díla do nich ústící, c) stanovena a realizována opatření k rozdělení větrních spádů, na základě analýzy tlakového snímku ve větrní rozvaze, d) určen minimální postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a stanovena opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu, e) vytvářeny podmínky pro omezení akumulace tepla, f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech (§ 44 odst. 2). (3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, předcházet vzniku endogenních požárů. (4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu kysličníku uhelnatého v l/min., pod kterou lze porub provozovat v běžném režimu. (5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. (6) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. (7) Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory. (8) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při zdolávání důlního požáru. (9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého. (10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu v technologickém postupu.“. 9. V § 216 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 10. V § 217 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.“. 11. V § 224 odst. 9 se na konci připojují tyto věty: „Ve vozovně musí být pod kolejí alespoň jedna montážní jáma. Nad montážní jámou se umístí zvedací zařízení odpovídající největšímu předpokládanému zatížení. Pro závěsné lokomotivy se zřídí montážní stání.“. 12. V § 224 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. 13. V § 225 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky č. 82) zní: „e) složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu.82) Termín zkoušky a místo konání musí být sděleny příslušnému obvodnímu báňskému úřadu před termínem konání. 82) § 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.“. 14. V § 231a odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „V sítích s napětím nad 1000 V musí být použito zařízení pro trvalou kontrolu izolačního stavu, které signalizuje zhoršení izolačního stavu pod 50 W/V do místa se stálou obsluhou. Naměřené hodnoty izolačního stavu musí být registrovány.“. 15. § 234 se doplňuje odstavci 6, 7 a 8, které zní: „(6) Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm. (7) Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný. (8) Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.“. 16. § 235 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“. 17. V § 237 odst. 2 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“ a v odstavci 4 se slova „ochranný obvod“ nahrazují slovy „ochranný vodič“. 18. § 244 odst. 2 zní: „(2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“. 19. § 273 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.“. 20. V § 275 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.“. 21. § 294 odst. 5 včetně poznámky č. 83) zní: „(5) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu dolu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.83) 83) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.“. 22. V § 297 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.“. 23. § 298 odst. 2 zní: „(2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí být pevně spojeny s navazujícími částmi tratě a zavěšeny na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a musí uzavírat neprůjezdnou větev tratě. Výhybky a točnice musí zabraňovat sjetí vozidel a musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.“. 24. § 310 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Ruční návěští se dává na povrchu za dobré viditelnosti rozvinutým červeným praporkem, v ostatních případech svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.“. 25. Za § 310 se vkládá nový § 310a, který včetně nadpisu zní: