§ 15 Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení – Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení · 110/1975 Sb. · § 15 · Pracovní právo
§ 15 Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976. Předseda Českého báňského úřadu: Pastorek v. r. Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce: Dr. Bartík v. r. Příloha I I. Záznam o úrazu,1) 1) Tiskopis SEVT - 04164 0. Příloha II V záhlaví se nevyplňuje čtvercový rámeček a údaj „Oborové ředitelství“. Pokud je vnitřní organizační jednotka1) zároveň evidující a vykazující jednotkou, uvede se namísto sídla organizace sídlo, okres a kraj této jednotky. V rubrice 4 se uvádějí údaje o době úrazu, o druhu zranění (zlomenina, vymknutí, tržná rána, zhmožděnina, oděrky, popálení, perforace oka cizím tělesem apod.), dále se uvádí zraněná část těla (pravé oko, levé koleno, levý nárt, pravé předloktí, temeno hlavy nebo při vnitřních poraněních např. břicho, hrudník, pánev apod.). V nejasných případech je třeba použít diagnózy uvedené v „Potvrzení pracovní neschopnosti“, nebo se přímo dotázat lékaře, který poskytl první ošetření. Nakonec se uvede i místo, kde k úrazu došlo. V rubrice 9 v případech, kdy byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou, se uvádí, pokud šlo o pracovníka jiné organizace, i údaje o jménu a sídle této organizace. Působilo-li při úrazu více zdrojů a příčin, uvedou se v orámované části v dolním pravém rohu rubrik 8 a 9 tyto údaje do závorky. V rubrice 10 se uvádí u přijatých opatření jejich termín a pracovník, který za jejich provedení odpovídá, včetně jeho podpisu. Pokud pro požadované údaje v záznamu o úrazu není v příslušné rubrice dostatek místa, uvedou se tyto údaje s označením rubrik na zvláštní příloze. 1) Např. § 10 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Příloha III Správná a jednotně prováděná klasifikace zdrojů a příčin úrazů je předpokladem k vytváření takových pracovních podmínek, které podstatněji sníží možnost pracovních úrazů. (1) Všeobecné zásady Za zdroj úrazu se považuje předmět (stroj, dopravní prostředek, materiál apod.), látka (pára, plyn, chemikálie apod.) nebo energie, popř. lidská bytost, zvíře nebo přírodní živel, které svým náhlým vnějším působením přivodily poranění (úraz) pracovníka přímo nebo nepřímo tím, že při nějaké jeho činnosti, popř. při náhodném jeho styku s ním byly bezprostředním podnětem ke vzniku úrazové nehody. Ve většině případů nepůsobí zdroj úrazu samotný, t. j. izolovaně. Zpravidla se tu vyskytuje ještě další činitel nebo činitelé, jakožto vnitřní příčiny toho, že nějaký zdroj způsobil nehodu nebo přímé zranění. Stav úrazového ohrožení (možnost vzniku nehody) tu vyplývá např. z toho, že zdroj úrazu není upraven nebo dostatečně zajištěn po stránce bezpečnosti práce, nebo že s ním je nesprávně manipulováno, jsou odstraňována bezpečnostní zařízení, ochranné pomůcky, nebo jinak nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy, používá se nebezpečných pracovních postupů (ať vědomě nebo z nedostatku znalosti, výcviku apod.), nebo že osoby přicházející se zdrojem úrazu do styku nejsou náležitě poučeny o svém ohrožení apod. V těchto okolnostech, které spoluvytvářejí nebo zvyšují stav ohrožení pracovníka, je obsažena odpověď na otázku, jaká byla příčina úrazu, a proto jsou zahrnovány pod pojmem příčin úrazů. Pro účely statistického zpracování je třeba úrazové znaky (zdroje a příčiny) třídit. Třídění se provádí nejprve hrubě, t. j. jednotlivé individuální zdroje nebo příčiny úrazů, které jsou po určité stránce stejnorodé nebo aspoň značně příbuzné, jsou zahrnuty do základních skupin. Tak např. u zdrojů představuje každá základní skupina ucelenou skupinu jednotlivých zdrojů charakterizujících určitý okruh úrazového nebezpečí a stejnorodých z hlediska jejich funkce nebo způsobu používání ve výrobním procesu. Uvnitř těchto základních skupin se provádí podrobnější třídění, kde např. zdroje po určité stránce stejnorodé (a proto zahrnuté do jedné základní skupiny) se vzájemně rozlišují se zřetelem na určité zvláštnosti jejich používání ve výrobním procesu nebo na určité, sobě blíže příbuzné druhy, popř. s ohledem na druh působení, a tvoří se z nich podskupiny. Schéma zdrojů obsahuje 11 základních skupin označených pro účely evidence římskými číslicemi I.-XI. V rámci těchto základních skupin jsou zdroje úrazů roztříděny dále do podskupin. Schéma příčin úrazů se skládá ze 14 základních skupin. (2) Klasifikační schéma zdrojů úrazů I. Dopravní prostředky I-00 Motorové i nemotorové dopravní prostředky letecké I-01 Motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní I-02 Motorové silniční dopravní prostředky I-03 Dopravní prostředky železniční, vč. pouličních drah, veřejných lanovek a neveřejné dopravy po koleji I-04 Nemotorové dopravní prostředky silniční (povozy s potahem, jízdní kola, ruční vozíky apod.) I-05 Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (kolejové i bez kolejí) I-06 Vnitropodnikové lanovky, řetězovky a úklonné (úpadní, svážné) dráhy na koleji I-07 Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové (na koleji i bez) II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky II-08 Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu (motorové i nemotorové) II-09 Výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu II-10 Dopravníky (transportéry) včetně vnitropodnikových visutých drah II-11 Zvedací a dopravní zařízení - pomůcky III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) a) stroje hnací, převod hnací síly III-12 Stabilní hnací stroje, motory, generátory, agregáty apod. a pohyblivé stroje použité jako hnací III-13 Motory dopravních prostředků (mimo dopravu) III-14 Zařízení pro převod hnací síly b) obráběcí stroje na dřevo (použité popř. i na jiný materiál) III-15 Okružní, rámové a jiné pily na dřevo III-16 Soustruhy a vrtačky na dřevo III-17 Frézovací, drážkovací a žlábkovací stroje na dřevo III-18 Hoblovací, brousící a leštící stroje na dřevo III-19 Sdružené a ostatní, popř. speciální stroje dřevoobráběcí (kolářské, bednářské a jiné mimo speciální papírenské) c) obráběcí a tvářecí stroje na kovy (použité popř. i na jiný materiál) III-20 Lisy, kladiva, buchary apod. III-21 Soustruhy kovů III-22 Vrtačky na kov a stroje na řezání závitů III-23 Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací na kovy III-24 Brusy, čističky a leštičky kovů (mimo přesné ruční motorické) III-25 Stroje na beztřískové obrábění kovů III-26 Stroje svařovací a ostatní (popř. speciální) kovoobráběcí stroje d) běžné obráběcí, tvářecí a pracovní stroje na ostatní materiál (mimo stroje speciální a různé stroje pomocné používané v různých pracovních oborech) III-27 Lisy na jiný materiál než na kov a dřevo III-28 Stroje razicí, vykrajovací, vysekávací, řezací (mimo pily) III-29 Pily, soustruhy, vrtačky na různý materiál (mimo kov a dřevo) III-30 Stroje (frézovací, hloubicí, drážkovací, hoblovací, brousicí a lešticí) III-31 Stroje zdrobňovací, drticí (mlýny), třídicí III-32 Stroje pomocné, čerpadla, ventilátory, kompresory a různé pracovní stroje e) speciální stroje pro různé pracovní obory III-33 Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské - stroje pro zemní a skalní práce III-34 Stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční III-35 Zvláštní stroje hutnické a slévárenské III-36 Zvláštní stroje plynárenské, chemického a gumárenského průmyslu, zvláštní stroje keramické, sklářské, popř. umělých hmot III-37 Zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru, stroje kartonážní III-38 Zvláštní stroje na výrobu koží a kožešin, stroje obuvnické, kožešnické, rukavičkářské, brašnářské apod. III-39 Zvláštní stroje textilní a oděvnické (vč. strojů prádelen, čistíren, žehlíren a opraven) III-40 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu III-41 Zvláštní stroje zemědělské (vlečné a ostatní) III-42 Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické, statistické a jiné neuvedené nebo blíže neurčené stroje pro různé pracovní obory IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob IV-43 Silnice, cesty apod. včetně dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní, komunikační prostory) veřejného charakteru - pády osob na rovině IV-44 Vnitropodniková pracoviště (komunikační prostory) jakékoliv úrovně - pády osob na rovině IV-45 Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich IV-46 Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše IV-47 Prohlubně, jámy, nezakryté otvory (při pracovišti jakékoliv úrovně) - pády osob do hloubky V. Materiál, břemena, předměty Va-48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád materiálu Va-49 Ostatní materiál (mimo zn. 48), předměty, výrobky, zařízení - pád předmětů Vb-50 Břemena (materiál, předměty přemísťované nebo jinak manipulované) - úrazy břemeny Vb-51 Materiál, předměty - působení ostrými hranami, vyčnívajícími hroty apod. při různé manipulaci, chůzi a pohybu Vc-52 Drobné úlomky z materiálu nebo z nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování, též při pádu a rozbití předmětů - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla Vc-53 Drobné úlomky z materiálu nebo nástrojů odlétnuvší při strojovém zpracování - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla. VI. Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje VI-54 Pomocné ruční nářadí (náčiní) dobývací, pro práce zemní, stavební a zemědělské VI-55 Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací, spájecí a svařovací, čisticí, mazací a jiné VI-56 Pomocné strojní nářadí (upínací „nástroje“ a zařízení) VI-57 Měřicí a rýsovací nářadí (nástroje a přístroje), přenosné lampy VI-58 Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné) VI-59 Nástroje strojní (pro upnutí do strojů a přístrojů, použité popř. pro ruční práci - nástroje tvářecí) VI-60 Ručně ovládané stroje a přístroje - ochranné přístroje VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny VII-61 Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny VII-62 Látky žíravé a leptavé (i pokud jsou současně horké) VII-63 Horké látky tekuté i plynné (páry) VII-64 Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod. VII-65 Látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň VII-66 Výbušniny (trhaviny, třaskaviny, střelivo) a střelné zbraně VII-67 Škodlivé paprsky (záření) VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem VIII-68 Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem IX. Elektřina IX-69 Elektřina vysokého napětí (nad 300 voltů proti zemi) IX-70 Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 voltů proti zemi) X. Lidé, zvířata a přírodní živly X-71 Zvířata X-72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a jiné přírodní vlivy, atmosféra pracoviště XI. Jiné zdroje XI-73 Zábavní, sportovní, tělocvičné nářadí a zařízení (včetně mechanických), gymnastické, sportovní a taneční výkony bez nářadí XI-74 Komplikace při neléčebných lékařských zákrocích, nehody při léčebných zákrocích a jejich opožděné komplikace XI-75 Jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek (3) Klasifikační schéma příčin úrazů 1. Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 2. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3. Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné osobní ochranné pracovní prostředky 4. Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace (i když je pracoviště zdrojem úrazu) 5. Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (na komunikaci) 6. Nesprávná organizace práce 7. Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovednosti, zácviku, přizpůsobení apod.) 8. Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 9. Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření 10. Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků (přístrojů) 11. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob) 12. Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 13. Ohrožení zvířaty a přírodními živly 14. Nezjištěné příčiny 1) § 41 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce. 2) § 42 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb. 3) Úpravu a obsah evidenčních dokladů o pracovních úrazech, o jejich evidenci apod. a další otázky souvisící se statistikou pracovních úrazů určí podle příslušných předpisů Federální statistický úřad v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce, Českým báňským úřadem a Ústřední radou odborů. 4) Vyhláška č. 25/1972 Sb., kterou se stanoví obvody působnosti obvodních báňských úřadů. 5) Vyhláška č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, ve znění vyhlášky č. 111/1973 Sb. 6) Směrnice Ústřední rady odborů č. 124/1973 Sb. část III bod 3, o postavení a úkolech orgánů ROH v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jednotná informační soustava v ROH (schválená usnesením předsednictva ÚRO ze dne 11. 7. 1973 – Zpravodaj ROH č. 7/1973, doplněná usnesením sekretariátu ÚRO ze dne 12. 5. 1975 – Zpravodaj ROH č. 5/1975). 7) Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. 8) Směrnice ÚRO č. 124/1973 Sb. 9) Směrnice ústředního výboru Svazu družstevních rolníků ČSR čj. 748/74/1974. 10) Usnesení představenstva Českého svazu výrobních družstev ze 7. 5. 1974 č. 220 (Věst. ČSVD č. 23/1974). 11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 148/1973 Sb.). 12) Povinnosti organizací uložené § 10 zákona č. 33/1965 Sb., o regresních náhradách, a § 13 vyhlášky č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, tím nejsou dotčeny. 13) § 6 odst. 1, § 17 odst. 2 písm. a) a b), § 20 odst. 2 a § 29 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 41/1957 Sb. (horní zákon). § 6 odst. 1 písm. e) a f) zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. 14) Jde zejména o osoby, kterým byla povolena samostatná výdělečná činnost, a o samostatně hospodařící rolníky. 15) § 16 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 132/1969 Sb. Směrnice o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (reg. v částce 12/1973 Sb.). § 45 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon). Předpis federálního ministerstva dopravy o odborném šetření příčin leteckých nehod (reg. v částce 14/1975 Sb.). Směrnice o koordinaci postupu a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při leteckých nehodách (uveřejněné ve Věstníku dopravy č. 15/1975). § 18 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě. § 21 až 26 vyhlášky č. 137/1974 Sb., o vnitrozemská plavbě. § 3 písm. c) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.