§ 11 Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast HORNÁ ORAVA – Vymezení území chráněné krajinné oblasti

§ 11 Vymezení území chráněné krajinné oblasti Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Náměstek ministra: Dr. Koyš v. r. Příloha k vyhlášce č. 110/1979 Sb. Chráněná krajinná oblast Horná Orava (dále jen „oblast“) se rozkládá na území Slovenské socialistické republiky ve Středoslovenském kraji v okrese Dolný Kubín a zabírá Oravské Beskydy, severozápadní a severovýchodní výběžky Oravské Magury, severovýchodní výběžek Skorušinských vrchů a část Oravské kotliny. Území oblasti je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR vydané v r. 1971 v měřítku 1 : 50 000 na mapových listech těchto nomenklatur: 26 – 14 Oravská Lesná 26 – 21 Babia hora 26 – 23 Oravská priehrada 26 – 24 Suchá Hora 26 – 32 Dolný Kubín 26 – 41 Trstená 26 – 42 Oravice A. Vymezení oblasti Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v průsečíku státní hranice s hranicí povodí Kysuce a Oravy mezi kótami Svítková (1082) a Bednárová (1093). Sleduje hranici povodí a katastrální hranici mezi obcemi Oravská Lesná, Nová Bystrica a Harvelka přes kótu Mrvova Kykula (1040), dále přes kóty 917, 843, 995, Beskyd (994), kótu 936, až na Okrúhlici (1163). Odtud pokračuje po hřebeni na východ přes kótu 1092, Hoľa (1066), 1166, Paráč (1325), 1251 na Príslopec a Držatín. Odtud pokračuje po hřebeni přes Huty směrem na severovýchod přes kótu 992, 926, Galanky (942), kótu 852, po hřebenové cestě přes Olešovku, Surov (902) a po katastrální hranici mezi obcemi Breza, Vasiľov a Lokca po řeku Biela Orava. Hranice dále pokračuje po pravém břehu Bielé Oravy až k jejímu ústí do Oravské vodní nádrže. Odtud pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Vavrečka a Námestovo dále Jelením potokem až na kótu Stará hora (946) sledujíc katastrální hranici mezi obcemi Vavrečka a Ústie nad Priehradou na Ostrý vrch (990), odtud sestupuje ve směru toku potoku Zadný Kriváň na státní silnici Námestovo–Tvrdošín. Po státní silnici pokračuje přes přehradní těleso k obci Ústie nad Priehradou přes kótu 649 až k potoku Kovalinec a po jeho toku k státní silnici Trstená–státní hranice, po níž pokračuje na severovýchod přes kóty 645, 667, 649 k potoku Zimník, pokračuje až k jeho prameni, odkud směřuje přímočaře na jihovýchod k prameni potoka Páleniská na kótu 706. Odtud pokračuje na jihovýchod přes železniční trať Trstená–Suchá hora, odtud pokračuje polní cestou k okraji lesního porostu Háje, který pojímá do své oblasti. Od porostu Háje pokračuje polní cestou, přetínajíc katastrální hranici mezi obcí Liesek a obcí Vitanová přes kótu 735, přetínajíc státní silnici Vitanová–Hladovka. Odtud pokračuje po katastrální hranici mezi obcí Vitanová a obcí Hladovka, po níž pokračuje po hřebeni na jih přes kótu Bučinka (919), Bučník (957), přes Gabanovou po cestě po hřebeni přes kótu 1110 na státní hranici. Po státní hranici se hranice oblasti severovýchodním směrem vrací zpět k výchozímu bodu. Celková rozloha oblasti je 70 332,51 ha. B. Vymezení podoblastí Území oblasti se člení na 4 podoblasti, které se dále člení na krajinné celky a jsou vyznačeny na uvedených otiscích základní mapy ČSSR. Podoblasti i krajinné celky mají zvláštní vymezení v rámci oblasti. Krajinný celek Paráč Celek je vymezen hranicí vycházející z kóty Paráč (1325), která pokračuje na východ po hranici oblasti po kótu 992, kde se stáčí severozápadním směrem po katastrální hranici k potoku Lomnica, odkud pokračuje po okraji lesa až k řece Biela Orava. Dále směřuje proti jejímu proudu přes Oravskou Lesnou, dolinou Flajšová až na hranici oblasti ke kótě 936 a pokračuje po hranici oblasti až k výchozímu bodu. Krajinný celek Pilsko–Babia hora Hranice celku vychází z hranice povodí Oravy a Kysúce, mezi kótami Svítková (1082) a Bednárová (1093), odkud pokračuje jižním směrem po hranici oblasti až po průsečík s lesní železniční tratí. Zde se lomí na východ a jde po toku Bukovského potoka až po jeho soutok s Bielou Oravou. Odtud pokračuje státní silnicí mezi obcemi Oravská Lesná a Zakamenné až po okraj lesa na levé straně státní silnice na osadu Oravice. Okrajem lesa hranice pokračuje k potoku Zasihlianka, proti jeho proudu jde až po okraj lesa. Hranice dále pokračuje na severovýchod po okraji lesa, přetínajíc potok Mutnianka a pokračuje okrajem lesa přes kótu 782 k potoku Mutnianka, který překračuje. Dále jde po souvislém okraji lesa na severovýchod a východ až k potoku Veselianka na jihozápad od kóty Magura (1018) a po lesní cestě Oravské Veselé–Oravská Polhora, pokračuje až po kótu 736 na státní silnici Oravská Polhora–státní hranice. Dále pokračuje po okraji lesa na severovýchod k hájovně Vydrovka, kde se stáčí na východ stále sledujíc okraj lesa, přetíná Kohútovu dolinu a jde dále na jih ke křižovatce cest Hlíny–Kohútová. Odtud hranice pokračuje po okraji lesa k východu k polní cestě, kde se stáčí na sever sledujíc okraj lesa až po jeho nejsevernější bod, kde se zase stáčí na jihovýchod stále sledujíc okraj lesa. Východně od kóty 782 se dostane na lesní cestu k hájovně Roveň, po které pokračuje na východ, a po okraji lesa se dostává až na státní hranici. Po státní hranici severním směrem se vrací k výchozímu bodu. Krajinný celek Gluchová Hranice celku vychází z průsečíku státní hranice s potokem Hraničný Kriváň a státní silnice Bobrov–státní hranice. Odtud hranice celku pokračuje západním směrem po okraji lesa protínajíc potok Žiarový Kriváň, dále severozápadním směrem okrajem lesa kolem kóty Kýčera (803), dále okrajem lesa a severozápadním směrem až po Rabčický potok. Zde se stáčí na východ a dále po okraji lesa na státní hranici, po které se vrací do výchozího bodu. Krajinný celek Stará hora Hranice celku vychází z kóty Stará hora (946), jde na jih katastrální hranicí až na Ostrý vrch (990). Z Ostrého vrchu hranice pokračuje po potoce Zadný Kriváň až po okraj lesa. Odtud sleduje okraj lesa severním směrem, pokračuje přes Slanickou Osadu stále sledujíc okraj lesa nad státní silnicí – Námestovo–Tvrdošín. Po okraji lesa hranice obloukem pokračuje k Jelenímu potoku a po jeho přítoku po katastrální hranici k výchozímu bodu. Krajinný celek Oravská Lesná Hranice celku vychází z průsečíku povodí Kysuce a Oravy s lesní železniční tratí v oblasti osady Demänová. Jižním směrem sleduje hranici oblasti až po kótu 936, odkud pokračuje dolinou Flajšová tokem Biele Oravy až po její levostranný přítok východně od Oselného. Z tohoto bodu hranice se vrací západním směrem po státní silnici až po Juríkov potok, kterým pokračuje proti proudu, později po Bukovském potoku až do výchozího bodu. Krajinný celek Babinská Hranice celku vychází z kóty Vlkov vrch (921) – jižně od obce Novoť, pokračuje na severozápad přes Vlkov grúň (918) po hřebeni až po souvislý okraj lesa. Po okraji lesa pokračuje na jihozápad k potoku Zasihlianka, po kterém jde až na okraj osady Oravice, odkud pokračuje polní cestou na severovýchod na hřeben a po něm na severozápad k výchozímu bodu. Krajinný celek Lomná Hranice celku vychází z kóty Galanky (942) – jihozápadně od obce Lomná, pokračuje po hranici oblasti až po řeku Biela Orava. Proti toku Bielé Oravy pokračuje až po katastrální hranici mezi obcemi Lomná a Krušetnica, kterou sleduje na Kamenný vrch (938), pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Lomná a Zakamenné zpět proti toku Bielé Oravy až po okraj lesa. Odtud sleduje okraj lesa nejdříve jihozápadním, později jihovýchodním směrem, protínajíc potok Lomnica. Pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Hruštín a Lomná na kótu (992) a po hranici oblasti se vrací k výchozímu bodu. Krajinný celek Beňadovo–Sihelniansky hrádok Hranice celku vychází z kóty 782 Menzdrovka severně od obce Novoť, odkud pokračuje silnicí do osady Šoltýska, zde se stáčí na severovýchod po polní cestě na hřeben, kterým pokračuje přes kótu Kurčinka (919), Sviniarky (879) západně od kóty Kýčera (944) a po okraji lesa schází do potoka Klinianka. Po potoku Klinianka probíhá, až dokud tento potom neopouští okraj lesa, pokračuje okrajem lesa na severovýchod křižujíc potok Mutnianka, dále po okraji lesa na sever od obce Breza, stále sledujíc okraj lesa až k potoku Veselianka severně od obce Oravská Jasenica. Odtud hranice pokračuje po souvislém okraji lesa na severozápad od města Námestovo a severně od obce Klin po potok Polhoranka. Hranice pokračuje proti toku Polhoranky, dále po jejím přítoku (Sihelniansky potok) až po polní cestu vedoucí na kótu Skalka (852). Ze Skalky pokračuje jihozápadním směrem po polní cestě na křižovatku polních cest, kde se hranice stáčí na severovýchod a jde po polní cestě přes Hornou raľu, po Krupiakové rali severně od obce Sihelné až po polní cestu vedoucí severovýchodním směrem k Dolnímu Mlynu, po níž přechází přes Horný Mlyn až do potoka Polhoranka. Potom vede proti jeho toku až po křižovatku Hliny–Kohútová, odtud pokračuje nejdřív severním směrem, potom obloukem směrem po hranici prvé podoblasti až po okraj lesa na horním konci Oravského Veselého na jihozápad od kóty Magura (1018). Odtud hranice pokračuje po okraji lesa východním směrem kolem kóty 848, pokračuje bezejmenným potokem jižním směrem až po polní cestu, kterou sleduje severovýchodním směrem na kótu Mišovka (834), od které probíhá po polní cestě ke kótě 793. Odtud hranice pokračuje jižním směrem po okraji lesa po Vahanovský potok, dále po nesouvislém okraji lesa a po bezejmenném potoku jižně od kóty 876 na jižní okraj obce Oravské Veselé. Z tohoto bodu pokračuje po státní silnici přes obec Oravské Veselé do obce Mutné, odkud odbočuje jihozápadním směrem po polní cestě přes Blahutův grúň, severním okrajem lesa, pokračujíc na západ do potoka Mutnianka, proti jehož proudu pokračuje směrem severozápadním k okraji lesa. Odtud pokračuje po souvislém okraji lesa jihozápadním směrem k výchozímu bodu. Krajinný celek Slaná voda Hranice vychází ze soutoku Záhoranky a Rabčického potoka západně od obce Rabčice. Pokračuje proti potoku Vonžovec až po okraj lesa. Okrajem lesa pokračuje k státní silnici Oravská Polhora–Slaná voda, po které probíhá jižním směrem po kótu 755, pokračuje po nesouvislém okraji lesa jižně a západně od kóty Turňa 891 až do Šoltýského potoka. Hranice pokračuje východním směrem proti toku Šoltýského potoka až po polní cestu, zde se hranice stáčí na sever a pokračuje okrajem lesa západně od kóty Jurčovka (902). U myslivny se stáčí na jihovýchod a okrajem lesa pokračuje přes kótu k myslivně Roveň východním směrem a lesní cestou na státní hranici. Po státní hranici pokračuje na jihovýchod až po polní cestu jihovýchodně od kóty Martalúzovka (854). Hranice jde po polní cestě na západ severním okrajem obce Rabčice a po polní cestě do výchozího bodu. Krajinný celek Medvedia hora Hranice celku vychází z průsečíku potoka Zimník se státní silnicí Trstená–státní hranice. Odtud hranice celku pokračuje po okraji lesa nejdříve jihovýchodním směrem, potom severním až na státní hranici, kterou sleduje západním směrem až po potok Jelešňa. Po potoku Jelešňa pokračuje až po ochranný lesní pás u Oravské vodní nádrže. Po vnějším okraji tohoto pásu pokračuje nejdříve na západ, potom na jihovýchod až po potok Jurčová. Odtud pokračuje cestou na kótu 653, kde se stáčí na východ k okraji lesa, který sleduje severovýchodním směrem až k výchozímu bodu. Krajinný celek Hladovské bory Hranice celku vychází z průsečíku potoka Jelešňa se státní hranicí na severozápad od obce Hladovka. Pokračuje proti toku Jelešně až po průsečík se železniční trati Trstená–Suchá Hora. Odtud pokračuje východním směrem po železniční trati až na státní hranici, po které se severním směrem vrací do výchozího bodu. Krajinný celek prameniště Jelešně Hranice vychází z kóty Bučinka (919) jihovýchodně od obce Vitanová. Severně od této kóty hranice celku schází bezejmenným potokem do potoka Jelešňa. Hranice pokračuje proti toku Jelešně až po polní cestu na Zadný grúnik, po které pokračuje až na státní hranici. Potom pokračuje po státní hranici jižním směrem a po hranici oblasti do výchozího bodu. Krajinný celek Oravská vodná nádrž Hranice celku vychází z levé strany přehradního tělesa Oravské vodní nádrže, pokračuje po státní silnici východním směrem až po okraj ochranného lesního pásu kolem Oravské vodní nádrže. Po okraji tohoto lesního pásu pokračuje až po ústí potoka Jelešňa, dále proti jeho toku až po státní hranici. Po státní hranici pokračuje severním směrem až po potok Hraničný Kriváň, který sleduje po okraj lesního ochranného pásu až po jihozápadní okraj obce Bobrov. Odtud hranice pokračuje východním směrem po okraji vodní plochy až po nejjižnější okraj poloostrova Pahŕbky, z kterého hranice pokračuje vzdušnou čarou do výchozího bodu. Tuto podoblast tvoří zbývající plochy chráněné krajinné oblasti, které nejsou vymezeny v předcházejících podoblastech. Patří sem: krajinný celek Novoť–Zakamenné (ohraničený krajinnými celky Lomná, Paráč, Piľsko–Babia hora, Babinská a Beňadovo–Sihelniansky hrádok), krajinný celek Lokca–Páleničky (ohraničený krajinnými celky Lomná, Beňadovo–Sihelniansky hrádok a hranicí oblasti), krajinný celek Mutné–Oravské Veselé (ohraničený krajinnými celky Beňadovo–Sihelniansky hrádok a Píľsko–Babia hora), krajinný celek Oravská Polhora–Námestovo (ohraničený krajinnými celky Beňadovo–Sihelniansky hrádok, Piľsko–Babia hora, Slaná voda, státní hranice, Gluchová, Oravská vodná nádrž, hranice oblasti a Stará hora), krajinný celek Ústie nad Priehradou (ohraničený krajinnými celky Oravská vodná nádrž, Medvedia hora a hranice oblasti), krajinný celek Hladovka (ohraničený krajinnými celky Medvedia hora, státní hranice, Hladovské bory, prameniště Jelešně a hranicí oblasti). 1) § 12 a 13 zákona. 2) Nařízení ONV v Dolním Kubíně ze dne 21. 3. 1973, kterým se vydává statut Oravské přehrady. 3) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). 4) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. 5) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění vyhlášené pod č. 124/1976 Sb.). 6) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění vyhlášené pod č. 127/1976 Sb.). Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčivých lázní a přírodních léčivých zdrojů. 7) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.