§ 7 Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Biele Karpaty – Vymezení území chráněné krajinné oblasti BIELE KARPATY

Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Biele Karpaty · 111/1979 Sb. · § 7 · Ostatní právní předpisy
§ 7 Vymezení území chráněné krajinné oblasti BIELE KARPATY Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Náměstek ministra: Dr. Koyš v. r. Příloha k vyhlášce č. 111/1979 Sb. Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky v Západoslovenském a Středoslovenském kraji v okresech Senica, Trenčín, Považská Bystrica. Území chráněné krajinné oblasti je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech: 25 – 34 Luhačovice 25 – 43 Púchov 34 – 24 Holíč 35 – 11 Veselí nad Moravou 35 – 12 Strání 35 – 13 Myjava 35 – 14 Nové Mesto nad Váhom 35 – 21 Trenčín I. Vymezení oblasti Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu, který tvoří průsečík železniční tratě Horní Lideč–Púchov s hranicí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a sleduje železniční trať po západní okraj intravilánu obce Luky až k potoku Biela voda, který sleduje ve směru toku až po jeho průsečík se železniční tratí. Odtud hranice sleduje železniční trať obcházející intravilány obcí až po severní okraj intravilánu obce Streženice, který obchází, a pokračuje po státní silnici k severovýchodnímu okraji intravilánu obce Horenická Hůrka, odkud pokračuje proti toku potoka, asi po 800 m zabočuje vlevo na státní silnici Medné–Lednické Rovné, kterou sleduje až po zlom, kde přechází přes potok k okraji lesa. Okrajem lesa pokračuje po kapličku sv. Anny, kde přetíná státní silnici a potok Lednica a sleduje hranici katastrálního území obce Lednické Rovné až po průsečík s hranicí katastrálního území obce Horovce, kde se napojuje na lesní okraj, pokračuje až po jeho jižní výběžek, odkud směřuje jihozápadně přes dolinu až po jeho jižní výběžek, odkud směřuje jihozápadně přes dolinu znovu na okraj lesa přetínajíc státní silnici a potok Kvašov, pokračuje dále okrajem lesního komplexu, obchází intravilány obcí Tuchyňa a Pruské až po jižní výběžek lesa pod kótou 444. Dále hranice přechází jihozápadně Krivoklátskou dolinou na kótu 352 (Kasnák) v prodloužení na okraj lesa, který sleduje až po soutok dvou potoků. Z tohoto bodu směřuje na kótu 349 (Vŕšky) a bočním hřebín kem schází na severní okraj intravilánu obce Podhorie. Odtud hranice směřuje přímo, přetínajíc dva boční hřebeny a dolinu, na severní výběžek lesa asi 300 m od kóty 357, sleduje okraj lesa přecházejíc Bolešovskou dolinu jihozápadním směrem přes kótu 333 do doliny až k potoku. Dále hranice pokračuje proti toku potoka k lesovně Fodorka sledujíc okraj lesa asi 400 m, kde se napojuje na další potok a pokračuje jím až po jeho soutok s řekou Vlárou, kterou sleduje po jejím toku asi 600 m. Z bodu, kde se řeka Vlára rozchází s lesem, pokračuje hranice okrajem lesního komplexu až na polní cestu při Podihličném salaši, kterou sleduje do doliny potoka Ľuborča přes státní silnicí, a znovu se napojuje na lesní komplex. Dále pokračuje jeho okrajem pod kótu 459 (Malý (Jelenec), jihovýchodně obchází komplex Bukovina a pokračuje jihozápadním směrem pod kótu 382 (Mäsiarová) do průsečíku polních cest z Dolné Súče a Klučového. Z tohoto bodu pokračuje polní cestou severozpádním směrem až k okrají lesního komplexu, který sleduje po odbočku ze státní silnice. Z tohoto bodu hranice jde po státní silnicí na Dolní Súču, obchází její intravilán a napojuje se na cestu směřující na osady Mohunka, Hanči, Poľníky až na okraj lesa, který sleduje přes kótu 468 (Latovec), dále sbíhá po jeho okraji do doliny Orechovského potoka a sleduje lesní okraj až po kótu 304. Odtud hranice pokračuje západním směrem kolmo dolů z hřebene až k potoku a pokračuje jím proti toku po pramen, dále západně až na kótu 446 (Šeření vrch), odkud pokračuje polní cestou západně od kóty 366 (Polovica) k potoku Drietomica, po kterém přechází proti toku na kótu 252. Z této kóty hranice sleduje okraj lesního komplexu, u samoty Škodák sbíhá do doliny, přetíná potok Chocholnlca, kde navazuje na okraj lesa a po něm pokračuje po polní cestě vedoucí do obce Adamovské Kochanovce, odkud západně prochází asi 400 m na polní cestu směřující do osady Jurákovce. Tuto cestu sleduje v délce asi 2,5 km a odbočuje západním směrem po výběžcích lesa až do doliny Melčického potoka, přetíná ho a pokračuje okrajem lesa pod Melčické kopanice, dále sleduje pravostranný přítok Ivanovského potoka po jeho pramen, kde navazuje na okraj lesa, sleduje jej po křižovatku polních cest z Bošáce a Haluzic, severozápadně pokračuje pod kótou 476 (Mlacovec), kde od kraje lesa sbíhá na státní silnici Bošáca–Zábudišová, kterou protíná, a pokračuje polní cestou k severnímu okraji obce Zemianske Podhradie. Z tohoto bodu hraníce probíhá severovýchodně proti toku potoka, který je levostranným přítokem potoka Bošáčka, u jeho rozdvojení hranice prochází po okraji lesa, schází příčně přes vrstevnice do doliny potoka Bošáčka, kterou sleduje asi 700 m dolů po toku, odtud přechází na okraj lesního porostu, který sleduje až po lesní cestu, po ní směřuje na kótu 545 (Hlohová). Z tohoto bodu bočním hřebenem směřuje hranice jihozápadně směrem do doliny a navazuje na levostranný přítok potoka Lužov, pokračuje jím až na křižovatku státní silnice na severozápadním okraji obce Moravské Lieskové. Odtud hranice směřuje po okraji lesa na kótu 432 (Ostrý vrch), hřebenem pokračuje na kótu 410, kde odbočuje západně do osady U Turovských a odtud na soutok potoka Javorina a jejího levostranného přítoku. Od soutoku potoků pokračuje hranice proti toku potoka Javorina po státní silnici pod osadou Pod Višňovým, pokračuje státní silnicí směrem na Cetunu kolmo po potok Vrzalka, který sleduje ve směru toku po intravilán obce Vrzalka, obchází ji a napojuje se na okraj lesního komplexu Maleník. Hranice pokračuje okrajem lesa na severní okraj osady Hrabové, odtud sbíhá po státní silnici asi 800 m k místu, kde ji přetíná potok, který sleduje asi 200 m po soutok s jeho dalším přítokem. Od soutoku pokračuje severozápadně na křižovatku silnic v obci Hrnčiarové. Hranice dále sleduje státní silnici asi 500 m, odkud přechází západním směrem na křižovatku státních silnic Cetuna–Podkozince. Z křižovatky přechází na kótu 450, odkud se přes osadu U Sušárskych napojuje na okraj lesního komplexu, který sleduje až po levostranný přítok Brezovského potoka, sleduje jej po státní silnici Stará Tura–Súš, přetínáji směřujíc na kótu 385 na okraj lesa. Tímto okrajem pokračuje hranice po státní silnici Stará Turá–Topolecká, kterou sleduje přes osadu U Hudcov, na první křižovatce ji opouští, odbočuje doleva přes osadu U Gaváčov a U Škriečkov na okraj lesa, který sleduje obcházejíc intravilán osady Paprad, přetíná železnici a napojuje se znovu na okraj lesa, sleduje jej, znovu přetíná železniční trať a obchází intravilány obcí Poriadie, Stará Myjava po seyerním okraji osady U Mizerákov. Odtud směřuje jihozápadně na osadu Dúbravčíci, pokračuje tímto směrem po soutok potoků v osadě Brestovec. Dále hranice pokračuje proti toku pravostrannýni přítokem po osadu U Kavických na okraj lesa, který sleduje po státní silnici, přetíná ji a pokračuje polní cestou na kótu 508 a dále k osadě U Turbov. Odtud sbíhá po potoku až na průsečík s polní cestou na osadu U Kunčákov, pokračuje jihozápadně na kótu 564 (Vesný vrch), kolmo přetínajíc vrstevnice sbíhá do doliny na potok, který sleduje do osady Vápeník, pokračuje proti toku jeho levostranného přítoku a jihovýchodním směrem vystupuje na kótu 514 (Lipový vrch). Z této kóty sestupuje jihovýchodně do doliny, přetínajíc polní cestu napojuje se na lesní okraj, který sleduje po státní silnici Turá Lúka–Sobotište. Dále hranice pokračuje touto silnicí po okraj osady Horná Dolina, přechází po cestě přes samotu Kutáci na kótu 444. Odtud pokračuje po okraji lesa západně k samotě U Bučákov, dále polní cestou na státní silnici Sobotište–Vrbovce, přetíná státní silnici a potok, a pokračuje polní cestou asi 200 m na kótu 482, odkud sleduje severně hranici katastrálního území obcí Částkov, Sobotište, Chvojnica až po potok Chvojnica a pokračuje ve směru jeho toku až po soutok s pravostranným přítokem potoka Raková. Z tohoto místa sleduje hranice okraj lesa a pokračuje polní cestou směrem na Richtárku po křižovatku polních cest pod kótou 507, odkud západně přechází kótu 420, sleduje okraj lesa až po bod, kde se okraj lesa setkává s potokem. Sbíhá po něm asi 200 m na soutok s pravostranným přítokem, odkud se napojuje na polní cestu, kterou sleduje severozápadně až na okraj lesního komplexu. Po jeho okraji přechází přes Zlatnický potok a pokračuje na hranici České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, kterou sleduje, a asi 100 m za kótou 584 (Kobyla) pokračuje jižním směrem a sleduje okraj lesního komplexu po osadu U Bednárov. Odtud hranice pokračuje polní cestou k průsečíku s potokem, který sleduje po osadu U Strýčkov, pokračuje na kótu 452 a z ní na kótu 622 (Žalostiná), dále po cestě do osady Klvače a odtud státní silnicí směrem na Chvojnici, kde za obcí přechází na potok Chvojnica až k osadě U Hrtánkov Z osady sestupuje jihozápadně na polní cestu, kterou pokračuje na kótu 387 a odtud severozápadním směrem až na polní cestu rovnoběžně s katastrální hranicí do osadý U Mikuláškov. Dále hranice pokračuje severozápadně až po levostranný přítok potoka Teplica, sleduje ho proti směru toku až po jeho soutok s Teplicí. Odtud sleduje potok Teplica proti směru jeho toku po okraj intravilánu obce Vrbovce, obchází intravilán obce z jeho pravé strany, přičemž přetíná dva pravostranné přítoky potoka Vrbovčianka. Z okraje intravilánu obce Vrbovce jde hranice severozápadně po potoku až po státní silnici, kterou pokračuje asi 150 m Z tohoto bodu přechází hranice kolmo na okraj lesního komplexu a jeho okrajem pokračuje až na hranici České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, kterou sleduje až po výchozí bod. Rozloha oblasti je 62 808 ha. 1) § 12 a 13 zákona. 2) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). 3) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. 4) § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích. 5) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. 6) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v znění zákona č. 75/1976 Sb. 7) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, v znění zákona č. 104/1974 Sb. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění pod č. 127/1976 Sb.). Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. 8) Zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR., o kulturních památkách.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.