Stručně: Paragraf 33f zákona 111/1994 stanovuje výjimky, kdy se na řidiče vyslané do České republiky ze zemí EU nevztahují některá ustanovení českého zákoníku práce týkající se vysílání zaměstnanců, a to v závislosti na typu a rozsahu prováděné silniční dopravy.
§ 33f
(1) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční nákladní dopravu pro cizí potřeby,
a) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce,
b) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nakládce, vykládce nebo vykládce spojené s nakládkou, nebo
c) při níž
1. leží výchozí místo na území státu, v němž je dopravce usazen, cílové místo leží na území jiného státu a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, a
2. v návaznosti na dopravu provedenou podle bodu 1 leží cílové místo na území členského státu, v němž je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš ke 2 nakládkám, vykládkám nebo vykládkám spojeným s nakládkami.
(2) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o linkovou nebo příležitostnou osobní dopravu nebo mezinárodní kyvadlovou dopravu, při níž
a) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících,
b) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících,
c) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících, nebo
d) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících.
(3) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční dopravu, při níž vozidlo územím České republiky pouze projíždí, aniž by na něm docházelo k
a) nakládce nebo vykládce, nebo
b) nástupu nebo výstupu cestujících.
(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jde-li o přepravu osob, zvířat nebo věcí mezi místy ležícími na území státu, do něhož byl řidič vyslán.
(5) Odstavec 1 písm. b) a c) a odstavec 2 písm. c) a d) se použijí, pouze pokud je silniční doprava prováděna vozidlem vybaveným inteligentním tachografem zaznamenávajícím překročení hranic a doplňkové činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e).
(6) K ověření splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 může policista nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru vyžadovat pouze předložení dokladu prokazujícího provádění přepravy v rámci mezinárodní silniční dopravy a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.
Výklad
Stručně
Paragraf 33f zákona 111/1994 stanovuje výjimky, kdy se na řidiče vyslané do České republiky ze zemí EU nevztahují některá ustanovení českého zákoníku práce týkající se vysílání zaměstnanců, a to v závislosti na typu a rozsahu prováděné silniční dopravy.
Co to znamená v praxi
Pokud dopravce z jiného členského státu EU vysílá řidiče do ČR k provádění mezinárodní silniční nákladní dopravy, nemusí se na něj vztahovat § 319 zákoníku práce, pokud se jedná o tranzit nebo omezený počet nakládek/vykládek.
Podobně, pokud jde o mezinárodní linkovou, příležitostnou nebo kyvadlovou osobní dopravu, existují specifické podmínky, za kterých se § 319 zákoníku práce na vyslaného řidiče nepoužije.
Tyto výjimky se týkají situací, kdy je doprava převážně tranzitní nebo má velmi omezený počet zastávek pro nakládku/vykládku (u nákladní dopravy) nebo nástup/výstup cestujících (u osobní dopravy) na území ČR.
Na co si dát pozor
Výjimky se vztahují pouze na řidiče, jejichž zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě EU.
Podmínky pro uplatnění výjimky jsou velmi specifické a závisí na přesném charakteru přepravy (počet států, kde dochází k nakládce/vykládce/nástupu/výstupu).
V případě, že se na řidiče výjimka nevztahuje, platí pro něj povinnosti podle § 33g, které zahrnují oznamovací povinnost Ministerstvu dopravy a povinnost mít u sebe určité doklady.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.