§ 25e Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů – Omezení některých práv a povinností
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů · 111/2019 Sb. · § 25e · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 25e zákona 111/2019 stanoví, že Ústavní soud nemusí v určitých případech dodržovat některá práva subjektů údajů a povinnosti vyplývající z GDPR, pokud zpracovává osobní údaje v souvislosti se svou rozhodovací činností a je to nezbytné pro specifické účely, jako je prevence trestné činnosti nebo ochrana nezávislosti soudů.
§ 25e Omezení některých práv a povinností
(1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6799) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jeho pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo
d) vymáhání soukromoprávních nároků.
(2) Ústavní soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST DEVÁTÁ
Čl. IX
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 325/2017 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“.
2. § 12i včetně nadpisu zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 25e zákona 111/2019 stanoví, že Ústavní soud nemusí v určitých případech dodržovat některá práva subjektů údajů a povinnosti vyplývající z GDPR, pokud zpracovává osobní údaje v souvislosti se svou rozhodovací činností a je to nezbytné pro specifické účely, jako je prevence trestné činnosti nebo ochrana nezávislosti soudů.
Co to znamená v praxi
Ústavní soud může omezit práva fyzických osob (např. právo na přístup k údajům, právo na výmaz) týkající se jejich osobních údajů, pokud je zpracovává v rámci své rozhodovací činnosti.
Toto omezení je možné pouze tehdy, je-li nezbytné pro zajištění konkrétních zájmů, jako je předcházení trestné činnosti, ochrana bezpečnosti státu, ochrana nezávislosti soudů nebo vymáhání soukromoprávních nároků.
Pokud subjekt údajů uplatní svá práva podle GDPR a Ústavní soud uplatní tuto výjimku, musí o tom subjekt údajů bez zbytečného odkladu vyrozumět.
Na co si dát pozor
Omezení práv a povinností se týká pouze osobních údajů zpracovávaných Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a s ní nezbytně spojenými činnostmi.
Výjimka musí být vždy nezbytná pro dosažení jednoho z taxativně vyjmenovaných účelů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.