§ 39 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – Ceny spotřebních výrobků z doplňkové výroby
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách · 113/1985 Sb. · § 39 · Správní právo
Stručně: Paragraf 39 vyhlášky 113/1985 upravuje způsob tvorby velkoobchodních a maloobchodních cen spotřebních výrobků, které jsou vyráběny organizacemi řízenými ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků, a to za účelem obohacení vnitřního trhu nebo pokrytí nedostatkových výrobků.
§ 39 Ceny spotřebních výrobků z doplňkové výroby
(1) Velkoobchodní cena spotřebního výrobku vyráběného organizací řízenou ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků za účelem obohacení vnitřního trhu nebo ke krytí nedostatkových výrobků43) se tvoří pomocí individuální kalkulace a v případech, kdy by tento postup vedl k vysoké maloobchodní ceně, za níž by nebylo možno výrobek prodat, tvoří se podle § 10 odvozením z maloobchodní ceny.
(2) V cenové kalkulaci těchto výrobků se
a) oceňuje přímý materiál cenou neplnohodnotného, popřípadě odpadového materiálu, jestliže se k výrobě použije materiál, který nelze použít pro hlavní výrobu nebo prodat pro běžné užití,
b) režijní náklady se kalkulují pouze ve výši odpovídající uplatněné technologii a použitým základním prostředkům,
c) zisk se kalkuluje způsobem platným pro ostatní výrobní činnost a při uplatnění způsobu podle § 10 rozdílem mezi velkoobchodní cenou a úplnými vlastními náklady.
(3) Maloobchodní cena výrobku, u něhož se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří způsobem uvedeným v § 34 odst. 2 písm. b) nebo e). Odbytová organizace, která pro svůj výhradní prodej tvoří maloobchodní cenu přímým propojením, může v těchto případech zahrnout do maloobchodní ceny záporný cenový rozdíl, který finančně vypořádá se svým hospodářským výsledkem.
Výklad
Stručně
Paragraf 39 vyhlášky 113/1985 upravuje způsob tvorby velkoobchodních a maloobchodních cen spotřebních výrobků, které jsou vyráběny organizacemi řízenými ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků, a to za účelem obohacení vnitřního trhu nebo pokrytí nedostatkových výrobků.
Co to znamená v praxi
Velkoobchodní cena: V zásadě se tvoří individuální kalkulací. Pokud by to vedlo k příliš vysoké maloobchodní ceně, která by znemožnila prodej, pak se velkoobchodní cena odvodí z maloobchodní ceny (podle § 10).
Kalkulace nákladů: Při kalkulaci velkoobchodní ceny se pro přímý materiál používá cena neplnohodnotného nebo odpadového materiálu, pokud se takový materiál využije. Režijní náklady se kalkulují jen v rozsahu odpovídajícím použité technologii a základním prostředkům. Zisk se kalkuluje buď jako u ostatní výrobní činnosti, nebo jako rozdíl mezi velkoobchodní cenou a úplnými vlastními náklady (pokud se cena odvozuje z maloobchodní ceny).
Maloobchodní cena: U výrobků s daní z obratu se maloobchodní cena tvoří podle § 34 odst. 2 písm. b) nebo e).
Záporný cenový rozdíl: Odbytová organizace, která tvoří maloobchodní cenu přímým propojením pro svůj výhradní prodej, může do maloobchodní ceny zahrnout záporný cenový rozdíl a ten finančně vypořádat se svým hospodářským výsledkem.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká specifické kategorie výrobků – spotřebních výrobků z doplňkové výroby, které jsou určeny k obohacení trhu nebo pokrytí nedostatku.
Způsob kalkulace nákladů je upraven tak, aby zohledňoval specifika doplňkové výroby (např. využití neplnohodnotného materiálu).
Možnost zahrnout záporný cenový rozdíl pro odbytové organizace je výjimkou, která umožňuje flexibilnější tvorbu cen.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.