§ 3 Zákon, kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou.

§ 3 Veškeré jmění a statek obecní, ústavy a fondy jmenovaných obcí, pokud se týče osad, veškerá jejich práva i veškeré závazky přecházejí dnem sloučení na hlavní město Prahu, které přejímá do svých služeb všechny pravoplatně jmenované úředníky a zřízence těchto obcí (osad) a jejich ústavův a podniků se všemi jejich nabytými právy a nároky, pokud nepřevyšují míry práv a nároků úředníkův a zřízenců stejné nebo rovnocenné kategorie, kteří v den sloučení ve službách hlavního města Prahy budou ustanoveni. Pokud však úředníkům a zřízencům obcí (osad) připojených byly do dne 30. června 1919 všeobecnou úpravou již pravoplatně přiznány požitky vyšší, budou míti na ně i nadále nárok do té doby, až bude provedena nová všeobecná celková úprava platův a požitkův úředníkův a zřízenců sjednocené obce pražské. Tento nárok se neuznává tam, kde jde o úpravu platův a požitků jednotlivých zaměstnanců rázu mimořádného, neodpovídající způsobilosti a skutečné služební době zaměstnancově. Zaměstnancům obcí připojených, kteří mají menší požitky služební, než náležejí zaměstnancům obce pražské, budou ode dne sloučení poukazovány k výplatě tytéž požitky služební, na jaké podle způsobilosti, zaměstnání a služebních let mají nárok u obce pražské dosavadní její úředníci a zřízenci stejné neb rovnocenné kategorie. Stejné zásady platí i pro převzetí a míru práv i nároků oněch osob, které v den sloučení požívají již od připojených obcí platů pensijních, vdovských neb jiných zaopatřovacích. Právnickým a lékařským úředníkům připojených obcí, kteří mají potřebnou odbornou kvalifikaci a kteří dokonali aspoň 5 let v odborných službách obecních neb jiných veřejných, promíjí se průkaz o praktické zkoušce politické nebo fysikátní.